Historie
Australští farmáři potřebovali psy, kteří by byli schopni sehnat stádo dohromady a chránit jej, aniž by však docházelo k poranění zvířat. Dovezení pastevečtí psi se k tomuto účelu moc nehodili, protože chňapali po hleznech zvířat a někdy kousali až moc, čímž došlo k poranění. Roku 1830 se tedy Australané pokusili vytvořit ideálního pasteveckého a honáckého psa. Zkřížili smithfieldské kolie s dingy. Bohužel i toto plemeno moc kousalo. Po několika letech došlo k dalším křížením. Tentokrát byli použiti dlouhosrsté blue-merle kolie a dingové. Jejich potomci byli dále kříženi s kelpiemi, bulteriéry a dalmatiny. Tím vzniklo plemeno dokonalé pro potřeby farmářů. Australští honáčtí psi jsou po dingovi tišší, po bulteriérovi odvážní a po dalmatinovi společenští. V České republice zatím toto plemeno není moc rozšířeno. První jedince mají chovatelé skotu a koní. Další se objevují u sportovců věnujícím se agility a podobným psím aktivitám.
Chování a temperament
Australský honácký pes je velice živý, inteligentní a temperamentní pes. Díky své oddanosti a ochranářským pudům se výborně hodí k ochraně stád a majetku. Ke své rodině a lidem, které zná od štěněte, je milý. Ke svému pánovi je hodně fixován, chce být neustále s ním a všude jej doprovázet. K cizím lidem je nedůvěřivý, je to výborný a ostražitý hlídač. Je velice pracovitý, proto se nesmí nudit a je nutné jej zaměstnat. Vhodný je nejen k práci u stád, ale také se hodí k všestrannému výcviku nebo různým psím sportům. Při práci je houževnatý, ostražitý, vytrvalý a samostatný. Díky tomu, že se skvěle adaptuje, se využívá také k záchranářským pracím nebo vyhledávání drog a výbušnin. S dalšími psy a jinými zvířaty se snese pouze za předpokladu, že je správně socializován a na tato zvířata naučen od mládí.
Vzhled
Australský honácký pes je silný, dobře stavěný pes střední velikosti, který vzbuzuje dojem hbitosti a pracovitosti. Hlava je široká, klínovitého tvaru a její velikost dobře odpovídá velikosti celého těla. Výrazu napomáhají soustředěné a ostražité oči. Uši jsou vzpřímené a zeširoka nasazené. Krk je silný, dobře osvalený a středně dlouhý. Přechází do rovné hřbetové linie. Hruď je hluboká a široká. Hrudní i pánevní končetiny jsou rovné, dobře osvalené a silné. Tlapky jsou široké, kulaté a opatřené černými polštářky. Hustě osrstěný ocas je nízko nasazen, délkou dosahuje k hleznům. V klidu je nesen svěšený. V akci a při pohybu může být nesen vztyčeně, ale nikdy by neměl dosahovat nad kořen ocasu. Srst je hladká, s krátkou a hustou podsadou. Na hlavě, přední části končetin a tlapkách je srst krátká. Podél krku je hustší a delší. Zbarvení je v různých odstínech modré se znaky či bez nich, případně červené. Důležitá je také správná výška – u psů 46-51 cm, u fen 43-48 cm. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 16-25 kg.
Péče a životní podmínky
Jak již bylo psáno, jedná se o velmi aktivní plemeno. Pejsek se nesmí nudit, protože by nebyl šťastný. Je tedy potřeba, aby se mu majitel dostatečně věnoval, právě i díky velké fixaci na něj. Australský honácký pes je skvělý hlídač, je přizpůsoben k pobytu venku. Kotec však musí být dostatečně zaopatřen proti vlivům počasí a majitel mu musí poskytnout dostatek pozornosti a pohybu mimo kotec. Ve štěněčím věku je nutná dostatečná socializace a výchova. Z pravidelné péče je nutné vyčesávání, a to hlavně v období línání. Nesmíme zapomínat ani na pravidelnou péči o zuby, tj využití doplňků stravy nebo čištění speciálním kartáčkem. Vhodná je také pravidelná kontrola uší. Pokud je australský honácký pes pracovně zařazen mezi koně, doporučujeme očkování proti tetanu již od útlého věku.
Zdraví
Australský honácký pes je poměrně zdravé plemeno. Občas se může vyskytnout, stejně jako u jiných středních a velkých plemen, dysplazie kyčelního nebo loketního kloubu. Není tedy od věci využití kloubní výživy. Ojediněle se může vyskytnou hluchota, která je nežádoucím dědictvím po křížení s dalmatinem. Preventivně se provádí vyšetření očí. Jako u každého pejska je žádoucí preventivní kontrola uší, zubů a drápků. V případě potřeby je vhodné uši vyčistit a drápky zastřihnout. Vzhledem k povaze je vhodné v rámci socializace návyk na tyto procedury, aby v dospělosti pejsek dobře spolupracoval.
Krmení
Vzhledem k tomu, že se jedná o velice aktivní a pracovité plemeno, je potřeba tomu přizpůsobit výživu. Pokud je pejsek v pracovním vytížení, je nutné mu dodat krmivo, které naplní jeho vysoké nároky na energii. Vhodná jsou tedy krmiva pro pracovní a jinak aktivní psy. Pokud pejsek v pracovním vytížení není, postačí kvalitní, nejlépe holistické, granule bez obilovin a s vysokým podílem masa. Další možností je krmení BARFem. Je však nutné krmnou dávku dostatečně vybalancovat, aby byla plnohodnotná a dokázala pokrýt veškeré nároky na jednotlivé složky krmiva, energii a minerální látky s vitamíny.