Historie
Historie Biewer yorkshira je poměrně krátká. Jde o nové a moderní plemeno, jehož vznik se datuje do roku 1984. Plemeno vzniklo díky chovu manželů Biewrových z Německa, kteří plemeno vyšlechtili a vozili po výstavách, kdy se snažili o jeho uznání. Teprve až v roce získalo v Německu finální popis standardu. Plemeno vzniklo spíše náhodou. Manželé Biewrovi kryli fenku a psa klasického Yorkshierského teriéra. Ale pes nesl gen strakatosti, který způsobil, že štěňata měla v srsti bílé prosvítající pruhy. Takže štěnata nebyla hnědá s černou, ale bílá s černou. Manželům se tato varianta zalíbila a rozhodli se pro samostatný chov tohoto teriéra. Plemeno se stalo velmi oblíbeným a během několika málo let se rozšířilo do celého světa.
Chování a temperament
Ač jde o malinkého pejska, stále je to teriér. Je tedy lehce dominantní a tvrdohlavý, ale poměrně dobře cvičitelný. Je loajální, oddaný a věrný, hravý. Na prvním místě má vždy svou rodinu. Ačkoli je výjimečně ostražitý, není a nebude hlídač. Řekněme, že je to pes, který štěká, ale nekouše. Kdyby si mohl vybrat, trávil by ve vaší společnosti celý den pohybem venku. Nevyžaduje náročné túry ani účast v závodech, ale pobíhání po venku a sem tam nějaký aport mu vystačí. Když mu u toho budete sekundovat, nemůže si přát víc. Proto je vhodný do mladé aktivní rodiny i ke starším lidem, kteří mu budou stálou společností.
Vzhled
Biewer je stavbou těla prakticky shodný s Yorkshirem. Výška těla je v kohoutku shodná s výškou u kořene ocasu. Tělo je jemné až střední stavby s rovnou linií. Hlava je zploštělá, s krátkým čenichem. Oči mají mandlový nebo kulatý tvar. Nohy jsou rovné, svalnaté, ramena uvolněná. Ocas je vysoko posazený a dlouhý minimálně ke kolenům. Jasným rozeznávacím znakem Biewer teriéra jsou bílé pruhy, především na hlavě, tlapkách, břiše, za krkem a na samotném konci ocásku. Biewer je malý pes, dorůstá výšky 23 cm a hmotnost se pohybuje mezi 2 a 3 kg. Má zploštělou hlavu s krátkým čenichem. Oči jsou kulaté nebo mají mandlový tvar. Předností plemene je hedvábně jemná srst, která je opravdu dlouhá, až k zemi. Barevných rázů je hned několik, nejčastější je kombinace modré, černé a bílé. Vyskytuje se ale také barva zlatá a pálená. U FCI není toto plemeno registrované.
Péče a životní podmínky
Biewer nevyžaduje žádný speciální přístup. Jediné, co skutečně musí dostat, je pravidelné a důkladné česání. Srst je dlouhá, jemná a snadno se zacuchá a také zachytí kdejaké nečistoty. Dlouhá srst na hlavě se češe do culíčku, zbylá srst se nechává volně viset podél těla. Zastřihává se pouze srst kolem řitního otvoru a na nohách. Je dobré srst i pravidelně mýt a ošetřovat vhodnou kosmetikou, aby si zachovala svou pružnost a jemnost. Pro to, aby byl tento teriér spokojený, potřebuje základní věci, jako je pelíšek, misky, pár hraček, dostatečný pobyt venku, kvalitní krmivo a veterinární péči. Samozřejmostí je vaše společnost a zájem a ubytování v domě, ne venku. Víc nepotřebuje. Bude se mu dobře žít v bytě, domě i třeba karavanu. Přizpůsobí se prostředí, kde je dobře vám.
Zdraví
Vzhledem k tomu, že jde o velmi mladé plemeno, není příliš podrobných záznamů o vyšší náchylnosti k určitým druhům zranění či nějakým nemocím. Zatím je to velká neznámá. Což může být vlastně dobře, protože opakující se potíže či závažné vady by byly známy velmi brzy. Prozatím hlavní potíž způsobuje nevhodné křížení, kdy se mohou rodit částečně nebo zcela hluchá štěňata. Doporučujeme dobře čistit zuby.
Krmení
Jako u každého psa se doporučuje co nejkvalitnější krmivo. Je nutné poskytnout kvalitní zdroje bílkovin i sacharidů, přeci jen jde o malého a aktivního pejska. Přijme konzervy, granule i doma připravené krmivo. Dbejte ale na správné dávkování, nadváha působí potíže s pohybem a umetá cestičku vzniku potíží s klouby a srdíčkem.
Platební metody
