Historie
Border teriér vznikl v průběhu 18. století v severovýchodní Anglii poblíž hranic se Skotskem. Cílem farmářů bylo získat pracovního psa, který by dokázal hubit drobné hlodavce a který by během lovu na lišku byl schopen běžet podél koně, držet s ním krok a v případě potřeby mohl pronásledovat lišky do jejich úzkých úkrytů. Důležité bylo, aby psi byli dostatečně rychlí, vytrvalí, nenároční na péči a odolní vůči všem rozmarům počasí. Border teriér byl ceněn pro své skvělé pracovní schopnosti a občas ho bylo vidět i na některé zemědělské výstavě, ale většího zájmu chovatelů se nedočkal a mimo rodnou Anglii byl do počátku 20. století téměř neznámý. Ani dnes se neřadí mezi vysloveně „módní“ plemena, ale to neznamená, že by mezi chovateli neměl své četné příznivce.
Chování a temperament
Border teriér je houževnatý, nenáročný a velmi přizpůsobivý pes, který dokáže žít v každém prostředí. Je možné ho chovat jak v bytě, tak venku na zahradě. Je to od přírody laskavý, poslušný a vždy dobře naladěný pes. Výcvik border teriéra není složitý a zvládne ho i začínající chovatel. Border teriér byl v minulosti využíván k hubení drobných škůdců a hlodavců, případně jako pomocník při lovu lišek. Dodnes mu zůstaly silné lovecké instinkty a proto intuitivně honí malá zvířata, která považuje za kořist. Na procházkách by proto měl být vždy na vodítku. Předejdete tím mnoha nepříjemnostem a zároveň to bude bezpečnější pro psa, který se v touze po kořisti neváhá vydat na bezhlavé pronásledování a nerespektuje auta.
Vzhled
Malý, pracovní teriér s kompaktní stavbou těla. Hlava border teriéra se podobá hlavě vydry. Oči jsou tmavé a mají čilý, soustředěný výraz. Malé uši jsou nasazeny vysoko po stranách hlavy a bývají neseny svěšené k lícím. Přiměřeně dlouhý krk přechází v úzký a dosti dlouhý trup. Hrudník je dostatečně hluboký s mírně klenutými žebry. Končetiny jsou rovné, pevné, dobře osvalené a jsou zakončeny malými tlapami s tlustými polštářky. Přiměřeně dlouhý ocas je vysoko nasazený a bývá nesen vesele. Border teriér má silnou kůži, pokrytou tvrdou a hustou srstí, doplněnou o kratší podsadu. Border teriér se vyskytuje v barvě pšeničné, červené, modré s pálením nebo šedé s pálením. Váha dospělého psa se pohybuje v rozmezí 5-7 kg a výška v průměru 25-28 cm v kohoutku.
Péče a životní podmínky
Bez nadsázky lze říct, že border teriér je vhodný téměř do každé rodiny. Má klidnou a vyrovnanou povahu a je schopen se přizpůsobit každému prostředí. Se svým majitelem bude rád chodit na tůry, běhat nebo pracovat v lese a stejně rád s ním bude odpočívat na gauči. Podle potřeby může žít v bytě stejně dobře jako na zahradě. Pozitivním výcvikem dokážete border teriéra naučit čemukoli si jen vzpomenete. Je chytrý a učenlivý a má rád jakoukoliv zábavu. Kromě práce v lese jej lze naučit také agility, agility cross, flyball, frisbee nebo obedienci.
Tvrdá, nepromokává srst je opravdu nenáročná na údržbu. Protože na ni téměř neulpívají nečistoty, není potřeba časté koupání. Srst není potřeba pravidelně česat, ale dvakrát až třikrát ročně se upravuje trimováním. Stejně jako u jiných plemen se doporučuje pravidelná ústní hygiena, aby se odstranily bakterie a zubní kámen z úst zvířete a zabránilo se nepříjemnému zápachu z úst. Zapomínat by se nemělo ani na pravidelnou kontrolu očí a uší. V případě, že pes nemá možnost si přirozeným způsobem obrousit drápky, provádí se podle potřeby jejich zkrácení.
Zdraví
Border teriér je houževnatý a přirozeně zdravý pes, ale i u něj se v průběhu života mohou vyskytnout některé nemoci. Objevit se může dysplazie kyčelního kloubu, srdeční vady a nemoci, progresivní atrofie sítnice, křeče a záchvaty, luxace pately, hypotyreóza nebo kryptorchismus.