Historie
Brabantík je psík jehož přesný původ není znám. Zdroje se shodují, že byl vyšlechtěn v Belgii z malých hrubosrstých pejsků nazývaných „Smousje“, chovaných ve stájích v okolí Bruselu na lov krys a myší. Patří do rodiny tří typů grifonků – brabantský, belgický a bruselský. Není znám seznam plemen, která byla křížena, aby vznikl brabantík jak ho známe dnes, ale není pochyb, že mezi nimi figuroval opičí pinč, malí španělé a mops, který právě u brabantského grifonka zanechal nejsilnější stopu. V roce 1883 uznala nové plemeno Královská společnost sv. Huberta a v roce 1889 založili jeho příznivci Klub bruselského grifonka. První standard plemene byl však vypracován až v roce 1905. Jeho popularita rychle rostla také díky tomu, že jej chovala belgická královna Anna, kterou doprovázel na vyjížďkách i procházkách. Začal se hojně vyvážet do okolních zemí a začátkem 20. století byl uznán jako oficiální plemeno také v Anglii a Americe. Zde se v roce 1918 zúčastnilo speciální výstavy již 53 jedinců. Postupným křížením vznikly tři různé varianty grifonka, z nichž každý dnes tvoří dle FCI samostatné plemeno s vlastním standardem. Rozdíl mezi nimi je pouze ve struktuře, délce a zbarvení srsti. Jelikož se mohou mezi sebou i vzájemně křížit, což je kynologickém světě naprostou raritou, není výjimkou, že se v jednom vrhu narodí společně brabantík či bruselský i belgický grifonek. Z toho všeho vyplývá, že rozdělení na tři samostatná plemena je zbytečné a větší smysl dává chov dle AKC, kdy mají všichni grifonci jeden společný standard a jsou uznáni jako jedno plemeno – bruselský grifonek v různých barvách. V České republice je brabantík oblíben, i když je stále méně rozšířen než zbývající dvě plemena grifonků.
Chování a temperament
Ostražitý, nebojácný a bystrý pejsek, který se velmi váže na svou rodinu. Přestože je vynikající hlídač, není možné jej umístit trvale na zahradě a více se o něj nestarat. Není příliš samostatný. Snese odloučení majitele, pokud je např. v práci, ale po jeho návratu vyžaduje velkou dávku pozornosti a laskavých doteků. Jelikož je inteligentní, bystrý a bezmezně oddaný člověku, je jeho výchova snadná, pokud probíhá v klidu a důsledně. Vzhledem ke své tělesné stavbě nevyžaduje příliš mnoho pohybu a nejraději bude trávit čas na balkóně městského bytu, kde mu neunikne nic z okolní dění. Není vhodný pro většinu psích sportů, ale např. v canisterapii se velmi osvědčil. Vynikajícím společníkem bývá starším lidem. S dalšími psy je nekonfliktní a při správné socializaci nemá problém ani s ostatními zvířaty. Nehodí se však pro člověka, kterému nevyhovuje mít psa, jež z něj nespustí oči a bude mu neustále na blízku. Brabantík není zbytečně uštěkaný, ale často hlasitě chrápe.
Vzhled
Malý silný pes, jehož výška se téměř shoduje s délkou trupu. Působí souměrně a kvadraticky. Hlava k tělu je přiměřená a má téměř lidský výraz. Jeho tlama včetně nosu je velmi krátká a neměla by přesahovat 1,5 cm. Oproti ostatním grifonkům vypadá, že má tlamu delší, ale to je způsobeno pouze tím, že nemá žádné vousy. Charakteristická je také spodní čelist, která se stáčí vzhůru a vybíhá před horní čelist, má předkus. Oči má kulaté a velké, nikdy však vypouklé. Jejich upřednostňované zbarvení je co nejtmavší hnědá bez viditelného bělma. Uši jsou malé, vysoko postavené a umístěné daleko od sebe. Jak určuje standard FCI, srst brabantíka je hrubá, rovně přiléhající a lesklá, nejvýše 2 cm dlouhá. Povolené zbarvení je černá, černotříslová nebo červená. Podmínkou je černá maska, která ve stáří může být šedivá.
Péče a životní podmínky
Tento psík se vůbec nehodí k životu na zahradě u boudy či v kotci. Jeho srst nemá podsadu, takže jej dostatečně nechrání proti chladu ani vlhkosti. Je pro něj velice důležité žít v bezprostředním kontaktu se svým majitelem a úplně nejraději s ním bude sdílet teplou postel, kde bude ochotně zastávat úlohu šály či čepice. Tak bude nejšťastnější. Péče o toto plemeno není náročná, nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Srst stačí pravidelně 1x týdně vykartáčovat a čistit kožní záhyby v obličeji.
Zdraví
Plemeno má sklony k docela dosti nemocem, mezi něž patří cukrovka, obezita a epilepsie. Z tohoto důvodu je nezbytné hlídat jeho váhu a dodržovat zdravý životní styl s dostatkem přiměřeného pohybu. Je však nutné zohlednit, že se rychle přehřívá. V teplých dnech může trpět srdečními potížemi a mít problémy s dýcháním.
Krmení