Historie
Domovinou tohoto plemene je slunné Španělsko, konkrétně provincie Burgos, kde byly po staletí oblíbené hony na vysokou zvěř. Předci perdiquera byli ale těžší, trochu těžkopádnější stavby těla. Proto došlo k jejich křížení s anglickým pointerem a v 16.st. vznikl právě burgoský perdiquero. Byl oblíben pro hony především na silnou zvěř, v dnešní době se využívá k lovu menších zvířat, hlavně koroptví, bažantů, zajíců a jím podobným. K uznání standardu došlo v květnu 1982.
Chování a temperament
Odolný srdcař, oddaný lovec, věrný společník, pes do každého terénu, počasí i podmínek. Inteligentní, otužilý a poslušný. Tak by se ve zkratce dal popsat perdiqeero. Možná se vám to bude zdát až podezřelé, ale o tomto plemeni se můžete dovídat opravdu jen samá pozitiva. Je to pes, který je klidný, vyrovnaný, trpělivý, jako lovec pohotový, vytrvalý a neomylný, dokáže vykonávat dosled, skvěle přináší, miluje svou rodinu a hlavně svého pána. Snadno a jistě se pohybuje v náročném členitém terénu, nezaváhá před vodou. Dobře snáší cestování a nevadí mu celodenní pobyt venku, i když půjde o náročnou aktivitu. Co ale určitě není radno podcenit, je včasná a intenzivní socializace od samého začátku. Seznamování se s okolním světem, jeho vzruchy, pachy, koloběhem a také ostatními lidmi a zvířaty je zásadní pro jeho výchovu a vaše společné soužití a fungování. Dá se dobře vycvičit, nemá tendenci vzdoru, ale je nutná důslednost. Vše se vám pak mnohonásobně vrátí.
Vzhled
Silný a robustní pes vyvážených a kompaktních proporcí, se skvělou orientací a pohybem v různorodém a členitém terénu. Jeho srst je hustá, se zřetelným závěsem na krku, zpravidla v barvách od světle žluté až po tmavě hnědou, nezřídka kdy s bílými znaky na nohou a hrudi. Na hlavě je tmavá barva srsti, která přechází i na tělo v podobě teček. Hlavu má širokou s lehce vystupujícími lícními kostmi a velkýma očima, ze kterých můžete vyčíst inteligenci a přátelství. Uši jsou velké, visící a přiléhající k hlavě. Ocas je krátký. Výška v kohoutku se pohybuje mezi 51 a 61 cm, hmotnost může být 25 až 39 kg. Záleží na pohlaví, věku a kondici.
Péče a životní podmínky
Jako lovec a pes zvyklý pohybovat se v lesích a přírodě dobře snáší pobyt venku. Prostorný kotec s boudou a zahrada, to je jeho. Určitě uvítá i případnou ubykaci například v garáži. Ale jde o bdělého psa, takže počítejte s tím, že při podezření na nějaký vzruch půjde na obhlídku. A s tím souvisí také potřeba aktivity. Nejvíce se perdiquero hodí pro myslivce, lovce a jím podobně naladěné lidi. Perdiquero potřebuje pohyb venku, potřebuje zaměstnat a spolupracovat, není přímo nutné, aby denně lovil zajíce, ale nespokojí se s procházkou okolo ulice. Na to zkrátka není stavěný, potřebuje akci, práci. To je důležité pro jeho fyzickou ale i psychickou pohodu. Co se týče dětí, miluje především ty, které tvoří jeho rodinu. Má rád i ostatní ohleduplné děti i lidi, ale rodina je pro něj na prvním místě. Je výborným a milým společníkem. Ostražití buďte pouze při kontaktu s malými zvířaty, přeci jen jde o lovce, takže králíci, morčata, slepice a podobná zvířata by měla při přítomnosti perdiquera být spíše zabezpečená.
Pro spokojený život potřebuje tedy svou rodinu, pána a jeho přítomnost, zaměstnání, dobrou boudu s kotcem a pak kvalitní krmivo. Nic zvláštního, co by nějak zatěžovalo jeho chov. Jediné, co byste mohli dělat, ale není to nutné, je základní péče o srst. Občas pročesat, zkontrolovat, že v srsti nejsou žádné hrubé nečistoty, jehličí a podobně. Samozřejmostí je pravidelná veterinární péče, očkování, kontrola uší, tlapek a zubů.
Zdraví
Burgoský perdiquero je poměrně zdravé plemeno, ale jako u většiny čistokrevných plemen, tak i u tohoto se občas vyskytne zdravotní problém. Jde především o dysplazii kyčelního kloubu, oční vady a alergie. Všechny tyto zdravotní obtíže se dají eliminovat zodpovědným přístupem chovatele ke svému chovu. Pokud mají chovní psi potřebná a nepovinná vyšetření, na 90% všech možných zdravotních obtíží se přijde a do chovu se tak dostanou jen skutečně zdraví jedinci, kteří produkují velmi zdravá a odolná štěňata. Proto tedy, chcete-li zdravého perdiquera, pečlivě si vyberte chovatele a nechte si ukázat prodělané zdravotní testy rodičů štěněte. Kdo má vše v pořádku a zdraví pejsků mu leží na srdci, rád a ochotně vám vše ukáže a doloží.
Krmení
Perdiquero si určitě zaslouží to nejlepší krmivo. Jeho tělo mu umožňuje vykonat za den mnoho pohybu i v náročném terénu, hlava mu neustále pracuje na 100 %, a proto je potřeba mu podávat opravdu vydatné, dobře stravitelné a kvalitní krmivo. Plníte-li jeho fyzické nároky na jedničku, určitě můžete zvolit krmivo se složením pro aktivní psy, ta nesou označení Sport, Energy, Agility, Performance a podobně. Pokud ale víte, že nedáváte pohybu maximum, volte krmivo pro psy v běžné zátěži. Taková bývají pojmenována jako Adult, Sensitive nebo případně nesou jen název skupiny psů, pro které jsou určena, a druh masa, například Adult Large Chicken. Rozhodně je ale nejlepší poradit se o výběru krmiva s prověřeným prodejcem anebo přímo chovatelem, od kterého si štěňátko vezete. Ten svůj chov zná a ví, co mu dělá dobře.
Burgoský perdiquero velmi rád uvítá i krmivo formou BARF, pokud máte v tomto svěru dostatečné znalosti a schopnosti. Pro něj jako pro lovce je syrové maso lákavou volbou.