Historie
Búrský buldok byl vyšlechtěn v Jihoafrické republice, o čež se postarali búrští farmáři okolo 17. století. Jeho předci byli pravděpodobně mastifové a byli přivezeni do jižní Afriky nizozemskými osadníky. Tito psi sloužili převážně jako pastevci a strážci majetku, v neposlední řadě hlídali třeba i děti. Nedílnou součástí jejich práce byl i lov zvěře. Tito psi byli šlechtěni tak, aby byli silní, odolní a připraveni bránit svého majitele před nebezpečím. Búrský buldok se tak stal pracovním plemenem jihoafrických farmářů. Jak už se tak stává, i toto plemeno mělo namále a kolem 20. století málem vymřelo. Nicméně se našlo sdružení, které obnovilo chov a zachovalo tak toto pozoruhodné plemeno mezi námi.
Chování a temperament
Tito robustní mazlové mají velice klidnou a vyrovnanou povahu. Jsou známí svojí oddaností a věrností ke své rodině. Hodí se k pohodovým majitelům. Tito psi mají zároveň silný ochranářský instinkt a jsou ochotni bránit své bližní, pokud je to potřeba. Jsou i perfektní hlídači domu, firmy, majetku. Dokáží být ale také dominantní a mají teritoriální pudy. Je potřeba jim již od útlého věku věnovat pozornost a správně je trénovat, aby z nich vyrostl ochranář a ne pes, se kterým bude jen trápení. Jsou velmi inteligentní a snadno se učí, což z nich činí výborné společníky pro výcvik. I když jsou obecně klidní, mají také potřebu běhat a řádit. Přeci jen dříve pobíhali na farmě každý den. Takže určitě je pro ně důležitá každodenní procházka.
Vzhled
Jsou to středně velcí psi s velice mohutným a svalnatým tělem. Nedílnou součástí je i robustní hlava. Jejich silná konstituce a pevná stavba těla svědčí o jejich historických pracovních povinnostech. Mají krátkou srst, která může být v různých barvách. Ocas bývá kupírovaný. Jejich uši jsou středně velké, trojúhelníkovitého tvaru, a když jsou vztyčené, dodávají jim dominantnější vzhled. V kohoutku tito obříci mají 60 cm (psi) a 55 cm (feny).
Péče a životní podmínky
Búrský buldok potřebuje pohyb a fyzickou aktivitu, aby se udržel v optimální kondici. Pravidelné procházky a hry jsou nezbytné, aby se vyhnuli případné nadváze, která může být problémem u tohoto plemene. Je také důležité, aby měli dostatek mentální stimulace, jsou chytrými psy a potřebují se proto i intelektuálně angažovat. Tito hafani nejsou, i přes to že jsou farmářští psi, vhodní k venkovnímu chovu. Špatně snášejí chlad, a proto je lepší mít je doma v pokojové teplotě. V případě venkovního chovu je důležité zajistit zateplenou boudu.
Zdraví
Tito buldoci mohou mít genetické sklony k problémům s kyčelními klouby, a proto je důležité zaměřit se na prevenci těchto problémů. Toto postižení se týká dysplazií kyčlí a loktů. Je tedy důležité už ve štěněcím věku moc nenamáhat pohybový aparát pejska, aby růst kostí a kloubů probíhal v klidu. Dále je důležitá správná a kvalitní strava a výživa. Jinak tito psi zásadně netrpí na další onemocnění. Je potřeba rozhodně pejska nepřekrmovat, mohl by poté trpět obezitou a klouby by tím mohly trpět.
Krmení
Co se týká krmení, je důležité podávat hafanovi kvalitní stravu v přesně stanovených porcích podle jeho věku, aktivity a stavu. Dále je důležité mít na paměti, že každý chlupáč je individuální a může mít odlišné výživové potřeby. V první řadě je třeba zvolit stravu, kterou psovi budete podávat. Zda to budou granule, BARF nebo konzervy. Poté je dobré kontrolovat, jak vybraná strava vyhovuje psímu zažívání. Jako příkladem uvedeme to, že psovi jsou podávané granule, ale pes zvrací. Veterinář si není jistý, čím to je, a nakonec se ukáže, že psovi vadil lepek obsažený v granulích. Potom stačí nasadit bezlepkové granulky a vše je v pořádku. Všímejte si, zda si například neokusuje častěji prostory mezi drápky nebo se často nedrbe. A v neposlední řadě by měl mít hafan po správné stravě dobré a pravidelné vyprazdňování. Dále doporučujeme zvolit vhodné doplňky stravy, které jsou dobré například na srst, klouby, zažívání nebo proti zápachu z úst. Výrobků je mnoho a zvolit ten správný je závislý vždy na potřebách daného psa.
Platební metody
