Kde a jak žije
Burunduk páskovaný žije v mnoha zemích severní polokoule, v Evropě je považován za invazivní druh. Je ale dokázáno, že nejvíce se vyskytuje v Rusku. Jde o zemní veverku. Zemní proto, že si staví hnízda pouze v zemi. I tak ale umí úžasně skákat a šplhat po větvích i stromech. Jeho ideální domovina jsou pláně, zalesněná území, listnatými i jehličnatými stromy, keři, daří se mu i v horách ve výšce až 1500 m.n.m. Není to samotář, proto žije v koloniích. Ta je jako nikdy neutichající městečko. Burunduci se dorozumívají velmi aktivně, často a kolektivně. Používají k tomu typické skřeky a hvízdání. V každé kolonii vždy nějaký člen drží takzvanou hlídku - pokud zpozoruje nebezpečí, ostatní ihned hlasitě varuje.
Burunduci přespávají ve svých zemních hnízdech, kde si i skladují zásoby krmiva na zimu. Jedno hnízdo má až několik komůrek, které jsou hojně využívány i ostatními jedinci z kolonie. Burunduci jsou aktivní především ve dne, v noci odpočívají.
Chování a temperament
Může být burunduk mazlíčkem? Ano. A jakým! Ne v doslovném smyslu, že by se s vámi oddaně celý den mazlil, ale je to rozhodně velmi vhodné zvíře pro chov doma. Je mnohem raději, pokud je chován se svými burundučími kamarády, ale zvládne to i sám. Burunduk je zvíře s velmi aktivní povahou, potřebuje proto více prostoru pro své hrátky a pohyb.
Vzhled
Vypadá jako malá veverka s pruhy. Na burundukovi vás na první pohled upoutá huňatý a velký ocas a oči jako dva velké a tmavé korálky. Základní barvou srsti je hnědá, na zádech s pěti tmavými pruhy a místy prosvětlenými partiemi. Má větší a vztyčená ouška, protáhlejší hlavu s čumáčkem, silné končetiny a opravdu dlouhý a huňatý ocásek. Díky němu, ačkoli jde o drobné zvíře, má na délku celkem téměř 30 cm. Vejde se do dlaně, váží 50 - 120 g. V ideálním případě se dožívá i deseti let, ale ve volné přírodě je potravou mnoha predátorů, proto je jejich reálný věk nižší. Mláďata se osamostatňují již ve dvou měsících, již po následující zimě jsou schopni se pářit. Březost trvá 30 až 35 dní a v jednom vrhu může být i osm mláďat.
Péče a životní podmínky
Protože burunduk rád skáče, dovádí, šplhá a leze, zaměřte se nejen na velikost klece či voliéry, ale hlavně na její výšku. V kleci pro králíky ho určitě chovat nelze. Rozměry ubikace pro jednoho burunduka by měly být alespoň 1 x 1 m a výška 2 m. To je dost, že? Proto zvažte, jestli můžete tolik místa v bytě obětovat. Pokud ne, zvolte jiného mazlíčka anebo mu dopřejte denně volný pohyb po bytě. Musí se vyběhat, vyskákat a protáhnout. Pomineme-li běžné věci, jako jsou misky na krmivo, pítko, hračky či tunely, nutností pro burunduka je mít ve voliéře možnost se zahrabat a zazimovat. K tomu potřebuje větší nádobu s kokosovým substrátem nebo substrát bez hnojiv. Ideální je k tomu menší akvárium, mísa nebo květináč, který umístíte na podlážku klece či voliéry. Jednak tím uspokojíte potřebu hrabání nor a také zmíněnou nutnost zazimování se. Jako podestýlku zvolte neprašné hobliny se senem, osikové lupínky nebo čistou rašelinu.
Jelikož je burunduk zvyklý hodně času trávit v noře, můžete mu to částečně vynahradit umístěním menších hnízd a domečků do různých míst v jeho obydlí. Zvolit můžete kulaté plastové domky pro fretky, andulčí hnízda, travní koule a podobně. Ke šplhání se nejvíce hodí holé větve. Čas od času můžete interiér měnit, čímž získá na atraktivitě a burunduka tím potěšíte.
Krmení
Burunduk je zvíře vděčné, v přírodě se živí téměř vším. Vyhledává žaludy, bobule, oříšky, semínka, květy, výhonky, listy, ovoce ale i houbami. Rozhodně do jeho jídelníčku patří ale i larvi, červi a jiný hmyz, který mu dodá bílkoviny pro jeho aktivní a svalnaté tělo. U všech zvířat je dobré, abychom krmivo sestavovali sami. Nebo alespoň čerstvými surovinami obohacovali hotovou krmnou směs. Burunduk je již celkem častý mazlíček, proto nebude problém sehnat již hotovou kompletní krmnou směs. Určitě ji ale denně doplňte kouskem zeleniny, obden kouskem ovoce a sem tam mu nabídněte nějaký oříšek, žalud, jitrocel nebo jetel, pár červíků a větvičku z ovocného stromu. Nikdy však nekrmte burunduka sladkostmi a pozor na mandle, ty jsou pro burunduka jedovaté.
Zajímavostí je, že burunduk je v zimním období hladovější, línější a trochu agresivní. Je to projev jeho přirozenéh režimu, kdy v zimě běžně spí zazimovaný. Někteří jedinci zazimují, většinou ale podlehnou režimu v bytě a jsou spíše vzhůru, ale špatně to pak snáší, což dávají na jevo právě ne zcela dobrou náladou.
Ale jinak je burunduk správný a aktivní parťák, který vám obohatí každý den 😊
Platební metody
