Historie
Český strakatý pes byl původním názvem Horákův laboratorní pes. Jak již původní název plemene napovídá, vzniklo především pro potřeby laboratoří a jejich pokusů. V 50. letech 20. století bylo pro tyto účely třeba vytvořit plemeno, jehož jedinci budou mírní, snášenliví, trpěliví a střední velikosti. Tímto byl pověřen František Horák (tvůrce českého teriéra). František Horák využil dva křížence – tříbarevného psíka Míšu vážícího přibližně 10 kg a vlkošedou fenku Rigu, která vážila 25 kg. 4. dubna 1954 porodila Riga 9 štěňat. Z nich bylo k dalšímu chovu využito dvou štěňat – psíka Míši a fenky Dáši. Na vzniku plemene se podílel také německý krátkosrstý ohař, který byl přikřížen v třetí generaci a doplnil tak plemeno svým charakterem. Roku 1960 bylo plemeno registrováno v plemenné knize Československého svazu chovatelů drobného hospodářského zvířectva. Zároveň byl i uznán plemenný standard Horákova laboratorního psa. Vzhledem k tomu, že psi málo opouštěli hranice laboratorního ústavu, bylo toto plemeno pro lidi neznámé. Seznámit se s ním mohli poprvé v roce 1961 na výstavě v Praze. Koncem 80. let 20. století ukončila Československá akademie věd svůj provoz. Aby nedošlo k zániku plemene, byli zbývající jedinci převedeni mezi chovatele pod Český svaz chovatelů. Při této příležitosti došlo k přejmenování plemene na českého strakatého psa. Za své doby byli psi v laboratořích využívání k výzkumům epilepsie, činnosti vyšší nervové soustavy a k chirurgickým experimentům.
Chování a temperament
Český strakatý pes je velice milý a přátelský. Dokáže být také výborným hlídačem. Každého cizince ohlásí štěkotem, ale nikdy není agresivní a neublíží. Je velice trpělivý, tolerantní a mírný. K ostatním zvířatům se chová přátelsky, je nekonfliktní a zvyklý k životu ve smečce. Pokud se dobře socializuje, nemá problémy ani s jinými domácími zvířaty. Výchova je snadná, protože je velice tvárný. Ke svému majiteli hodně přilne a rád s ním tráví čas. Jinak je velice aktivní a vytrvalý, proto se hodí k využití do psích sportů.
Vzhled
Jedná se o středně velkého, tříbarevného a strakatého psa s mírně obdélníkovým rámcem těla. V rámci standardu jsou velice důležité tři proporce. Délka trupu musí tvořit 110-120 % výšky v kohoutku. Hloubka hrudníku tvoří 50 % výšky v kohoutku a délka hlavy tvoří 40 % kohoutkové výšky. Hlava je lehká, klínovitého tvaru s nevýrazným stopem. Čenichová partie je stejně dlouhá jako mozkovna. Nosní houba je u černo-žluto-bílých jedinců černá a u hnědo-žluto-bílých hnědá. Výraz hlavy by měl na první pohled umožnit rozeznání psa od fenky. Skus je pravidelný a nůžkový. U českého strakatého psa je typické, že občas chybí nějaký zub. Jedná-li se o premolár či molár, nejedná se o vadu vylučující z chovu. Barva očí se odlišuje podle zbarvení srsti. U černo-žluto-bílých jedinců jsou tmavohnědé, u hnědo-žluto-bilých je barva očí světlejší. Poměrně malé uši jsou klopené dopředu a mají tvar písmene V. Krk není příliš dlouhý, má volnější kůži na hrdle a přechází v rovný a pevný hřbet. Hrudník je dobře vytvářený, při pohledu shora se zužuje směrem k zádi. Ocas se zužuje do špičky a není nošen příliš vysoko. Nesen bývá ve tvaru šavle i nad úrovní hřbetu, zakroucení do strany není žádoucí.
Co se týče srsti, existují dvě varianty: krátká a dlouhá. Krátká srst je patrová, s výraznou podsadou především v zimním období. Dlouhá srst je nepatrně zvlněná s podsadou. Na hrudních končetinách tvoří praporce a na pánevních kalhoty. Zbarvení srsti je vždy trikolorní. Buď se jedná o černo-žluto-bílé nebo hnědo-žluto-bílé zbarvení. Základní zbarvení je tmavé (černé či hnědé) se žlutými znaky a v kombinaci s bílou. Důležitá je také správná výška – u psů je to 45-53 cm, u fen 43-51. Hmotnost se pohybují u obou pohlaví v rozmezí 15-20 kg.
Péče a životní podmínky
Český strakatý pes žije rád v přítomnosti svého pána a jeho rodiny. Proto se nejlépe hodí do bytu. Jeho srst mu však umožňuje i celoroční pobyt venku, pokud má k dipozici dobře vybavený kotec, který jej ochrání před nepřízní počasí. Vzhledem ke své aktivitě potřebuje dlouhé procházky nebo sportovní využití. Rád si také hraje s ostatními psy a měl by k tomu tedy dostat příležitost. Srst není nijak náročná na údržbu, má samočistící schopnost. Pokud se jedná o dlouhosrstou variantu, je vhodné kožíšek pravidelně vyčesávat. Důležitá je také preventivní péče o zuby, uši a drápky. Pejsek je velice trpělivý, proto by pravidelná péče neměl být žádný problém.
Zdraví
Díky tomu, že na českém strakatém psovi byla zkoumána epilepsie, je možné, že se toto onemocnění u některých zástupců plemene vyskytne. Jedná se o nervové onemocnění, které se dnes v psí populaci vyskytuje poměrně často. Pokud je nasazena správná léčba a dodržována zdravá životospráva, může postižený jedinec vést hezký život. Občas se stává, že u jedinců chybí zuby.
Krmení
Český strakatý pes není náročný na potravu. Dokáže zpracovat i krmivo horší kvality. Nicméně vám určitě poděkuje, dopřejete-li mu kvalitní granule bez obilovin s dostatkem masa, případně nějakou tu konzervu.
Platební metody
