Historie
Dalmatin patří mezi nejstarší psí plemena. První standard plemene byl vydán už v roce 1860, ale historie této rasy sahá mnohem více do minulosti. Strakatí psi s postavou chrta byli vyobrazeni už na nástěnných malbách v hrobkách egyptských faraonů, později kočovali s potulnými kapelami Romů nebo se plavili s námořníky na jejich lodích. Tak se také dalmatini dostali do Anglie, kde se brzo stali oblíbeným plemenem šlechty. Své jméno získal Dalmatin podle Dalmácie, kde byl používán jako hlídací pes tamních pastýřů. Ve viktoriánské Anglii se ale role dalmatinů změnila a sloužili hlavně jako doprovod pro koňská spřežení. Proto se jim také říkalo „kočároví psi.“ Doprovázeli kočáry na jejich cestě, běželi po jejich boku, uvolňovali jim cestu a chránili koně před pustošivými psy. Z těchto dob dalmatinům zůstal jejich velice přátelský vztah ke koním a také velká vytrvalost. S příchodem automobilů ztratil Dalmatin své místo ve vyšší společnosti a jeho popularita klesla. Ve Spojených státech měl Dalmatin roli hasičského psa. Běhal s koňmi k požárům, hlídal vybavení během zásahu a někdy i zachraňoval lidi z hořících budov. Poté doprovázel hasičské vozy zpět na stanici, kde si plnil své povinnosti hlídacího psa. Dnes je většina Dalmatinů chována jako společníci a rodinní příslušníci, ale mnoho hasičských sborů má dodnes dalmatina jako maskota. První český klub Dalmatinů byl v česku založen v roce 1970, přestože tehdy byli v republice jen dva chovní psi. Postupně však byli ze zahraničí přivezeni další jedinci a chov tohoto plemene mohl dále pokračovat. Velkou popularitu u veřejnosti si Dalmatin získal díky filmu 101 Dalmatinů.
Chování a temperament
Už od svého narození je Dalmatin pes s nevyčerpatelnou energií. Díky své přirozené inteligenci a silné touze potěšit svého pána je snadné jej trénovat za pomocí pamlsků a odměn. Svému majiteli a jeho rodině jsou Dalmatini plně oddáni a nikdy by jim vědomě neublížili. Dalmatin je inteligentní pes s mazaným smyslem pro humor a bude dělat vše proto, aby Vás potěšil. Má zájem o všechno co se kolem něj děje a je ostražitý vůči cizím lidem, což z něj činí vynikajícího hlídacího psa. S členy své rodiny si vytváří silné pouto a má rád jejich společnost. Protože má krátkou srst, je méně odolný vůči chladu a nelze ho chovat celoročně venku.
Vzhled
Dalmatin je výrazně skvrnitý pes, atletické postavy s dobře vyvinutými svaly. Štěňata se rodí celá bílá a až postupně se u nich objevují hnědé nebo černé skvrny s průměrem 2-3 cm. Srst je krátká, hustá, příjemná na dotek. Hrudník není příliš široký, ale je hluboký a prostorný. Silný ocas se rovnoměrně zužuje a v poslední třetině své délky se mírně ohýbá nahoru. Uši jsou středně velké a přiléhají k hlavě. Kvůli krátké srsti nejsou Dalmatini odolní vůči chladu a nelze je chovat celoročně venku. V dospělosti dosahují kohoutkové výšky 54-61 cm a váhy 24-32 kg.
Péče a životní podmínky
Dalmatin je inteligentní, energický pes s velkou vytrvalostí. K dětem je přátelský a vynikající vztah má ke koním. Dobře vychází i s drůbeží, takže pokud chováte slepice nebudou v ohrožení. Tito psi nemají typický psí zápach a pokud se vyválejí v blátě nebo kaluži, jejich voděodolná srst má úžasnou čistící schopnost a po oschnutí bude zase krásně čistá. Oproti jiným psím plemenům mají Dalmatini unikátní močový systém. Z tohoto důvodu je u nich větší pravděpodobnost vzniku močových kamenů a proto by měli mít stálý přístup k velkému množství čisté vody a také by měli mít možnost častého venčení. Srst líná celoročně, ale speciální péče není nutná, stačí ji pravidelně kartáčovat gumovou rukavicí. Koupání není nutné, právě naopak. Dalmatina byste neměli koupat více než tři nebo čtyřikrát ročně. Častější koupání odstraní oleje ze srsti a kůže, která pak může být suchá a šupinatá.
Zdraví
Dalmatini jsou obecně zdravé plemeno, ale jako všechna jiná plemena mohou být náchylní k některým nemocem. Ve větší míře se u nich vyskytuje dědičná hluchota, Urolitiáza - močové kameny nebo ARDS. ARDS je onemocnění dýchacího aparátu, které postihuje psy již v nízkém věku a zatím bylo toto onemocnění zaznamenáno jen u Dalmatinů.