Historie
Jak již název napovídá, jedná se o psa pocházejícího z Dánska. První zmínky o něm pochází již ze středověku, kdy se využívali především k lovu vysoké zvěře. Oblibu si také získal u královského dvora a panovníků Frederika II. a jeho syna Christiana IV. v 16. století. Plemeno se po několik dalších století vyvíjelo jako pracovní a bylo využíváno také jako řeznický pes, kdy doprovázel stáda skotu na trhy a jatka. Největší zásluhu na jeho ustálení měl v 19. století královský myslivec hrabě Sehested of Broholm, po kterém také plemeno získalo svůj další název – Broholmer. Hrabě začal upevňovat znaky plemene a ve druhé polovině 19. století vznikl plemenný standard. Bohužel obě světové války se na stavech plemene velmi podepsaly a došlo téměř k jeho vyhubení. Roku 1974 byla stanovena dánská komise pro záchranu plemene. Díky několika málo zachráněným jedincům se tak povedlo provést rekonstrukci plemene. Roku 1982 byla dánská doga uznána FCI.
Chování a temperament
I přes svůj temperament je dánská doga velice milý a oddaný pes. Občas může být tvrdohlavá, což v kombinací s jejím sebevědomím tvoří psa vhodného pro zkušené chovatele, kteří si umí nenásilně vytvořit přirozenou autoritu. Dánská doga je velice ostražitá a k cizím lidem se chová nedůvěřivě, nikdy však agresivně. K dětem je velice trpělivá a ráda si s nimi hraje. Problém však může nastat, pokud dojde k závěru, že „její děti“ jsou ohrožené dětmi cizími, i když jen během hry. Pak má potřebu „své děti“ hájit. I přes své dobré srdce by však nikdy neměla být s žádnými dětmi ponechána bez dozoru. Mohla by jim díky své velikosti nechtěně ublížit. U dánské dogy je velice důležitý výcvik a socializace již od štěněčího věku. Pokud je vše provedeno správně, nemá problém se snést s jinými psy i dalšími zvířaty. Výcvik musí být veden vlídně, avšak důsledně. Každý povel musí být splněn, jinak doga dojde k závěru, že není potřeba povely plnit. Je také důležité dodržovat vlastní nastavená pravidla a výjimečně nepovolovat něco, co je jindy zakázáno.
Vzhled
Dánská doga je celkově velký pes, s mohutnou a obdélníkovou stavbou těla, se silnými končetinami. Hlava je taktéž mohutná a široká. Důležitou proporcí je délka tlamy a mozkovny, které by měly být stejné. Čenich je plný a černý, tlama je mohutná s visícími pysky a silnou čelistí. Světle až tmavě jantarové oči jsou kulatého tvaru. V jejich výrazu by se mělo odrážet sebevědomí. Středně velké uši jsou vysoko nasazené. Silný a svalnatý krk má volnou kůži na hrdle. Horní linie je rovná s dobře patrným kohoutkem. Končetiny mají správné úhlení, které umožňuje tomuto velkému psu se správně pohybovat. U kořene široký ocas je nesen nízko a svěšený. Při pohybu je nesen ve vodorovné pozici, ale nikdy by neměl přesáhnout linii hřbetu. Dobře pigmentovaná kůže je silná s volnějšími záhyby v hrdle. Srst je krátká a hladce přiléhající. Zbarvení dánské dogy je buď žluté s černou maskou, zlatočervené nebo černé. Přípustné jsou bílé znaky na hrudi, tlapách a špičce ocasu. Kohoutková výška je u psů cca 75 cm, u fen cca 70 cm. Hmotnost se pohybuje u psů 50-70 kg a u fen 40-60 kg.
Péče a životní podmínky
Dánská doga má krátkou srst, kterou je potřeba pravidelně kartáčovat a odstraňovat tak uvolněné chomáče. Díky této výbavě však není broholmer vhodný ke stálému ubytování ve venkovním kotci. Má rád teplo a pohyb. Toho je mu potřeba dopřát dostatek, aby se nenudil a zabavil se. Před pořízením je důležité si uvědomit, že se nejedná o psa vhodného do města nebo dokonce do bytu. Pokud budete chodit na časté a dlouhé vycházky, ocení váš psí parťák postroj. Ten pro něj bude daleko pohodlnější než obojek. Dánská doga má velkou sílu a při zatahání by mohlo dojít k poranění krku. Na postroji budete mít také daleko lepší možnost ovlivnit jeho směr chůze.
Zdraví
Vzhledem k tomu, že se jedná o dogovité a obří plemeno, může se vyskytnout několik zdravotních problémů. Největším problémem je určitě pohybový aparát. Díky své hmotnosti je velký nápor na kosti a klouby, proto si dánská doga určitě zaslouží preventivní podávání kloubní výživy. Doporučujeme podávání preventivních přípravků. V případě, že už doga má nějaké pohybové obtíže, klidně můžete využít přípravek s přírodními složkami proti bolesti a zánětu. Dalším rizikem u takto velkých plemen psů je torze žaludku. K přetočení žaludku dochází nejčastěji po jídle, kdy není dodržen klidový režim nebo je najednou přijato velké množství potravy. Doporučujeme rozdělit krmnou dávku na více menších porcí (min. 2) a dodržení klidového režimu před i po jídle. Takto můžete riziko přetočení žaludku minimalizovat, nikoliv však úplně vyloučit. Jedná se o akutní a život ohrožující stav. Pokud tedy zaznamenáte u vašeho parťáka jakékoliv nafouknutí a bolestivost, neváhejte s návštěvou veterinárního lékaře, tady jde totiž o minuty.
Krmení
Dánská doga si zajisté zaslouží kvalitní stravu, aby měla dostatek energie pro svůj organismus. Na výběr máme ze dvou možností krmení, a to BAFRu a granulí. Pokud se rozhodnete pro BARF, počítejte s tím, že budete potřebovat opravdu velký mrazák. Při BARFování je velice důležité, aby krmná dávka byla vyvážená, obsahovala vyvážený poměr bílkovin, tuků a cukrů a dostatek vitamínů a minerálních látek. Toto vše se špatně odhaduje, proto doporučujeme nastudovat nějakou literaturu. S doplněním minerálních látek a vitamínů mohou také pomoci dnes vyráběné doplňky stravy, které jsou určené pro pejsky, kterým se jídlo připravuje doma.
Pokud se rozhodnete pro granule, váš život bude trochu snazší v tom, že strava bude již plnohodnotná a vy tak můžete granule jen nasypat do misky. Ale i tady je potřeba vybrat to správné krmivo. Nejlépe takové, které je bez obilovin a obsahuje vysoký podíl masa. Vybírejte z granulí určených pro velká plemena, které většinou již obsahují kloubní výživu navíc. Přidáním další kloubní výživy však nic nezkazíte. Každopádně ať se rozhodnete tak či onak, vždy doporučujeme rozdělení krmné dávky na více menších porcí, jak již bylo zmíněno výše.
Platební metody
