Historie
Jde o poměrně staré plemeno, jehož původní označení bylo dánský foxteriér nebo skandinávský teriér. Již před dlouhou dobou tito psíci lovili hlodavce v Dánsku a na jihu Švédska. Jeho původní zemí bylo zprvu pouze Dánsko, a to až do doby, než v 17. století začala okupace Švédska. Právě v tom období se dánsko-švédský farmářský pes rozšířil i na toto území. Ještě před druhou světovou válkou ale tito hafani začali z neznámých důvodů mizet. Dlouhou dobu pak bylo toto plemeno považováno za vymřelé, než jej ve druhé polovině 20. století znovuoživili dánsko-švédští kynologové. V roce 1987 byl uznán všemi severskými chovatelskými kluby, a zároveň byl v této době oficiálně uznán Mezinárodní kynologickou federací (FCI) a zařazen do skupiny teriérů a pinčů. U nás v České republice dánsko-švédský farmářský pes není příliš známý. Ale chov se již začíná formovat, konkrétně ve druhé polovině roku 2015 se zde narodil první vrh štěňátek tohoto původem skandinávského plemene.
Chování a temperament
Dánsko-švédští farmářští psi jsou známí svou milou, přátelskou a nekonfliktní povahou, čímž se dost odlišují od teriérů. Jsou to oddaní a loajální psí společníci, kteří mají ke svým majitelům silné pouto, a dobře vychází také s dětmi. Jsou ostražití a dobří hlídači, což z nich dělá skvělého partnera pro rodiny i farmáře. Tito chytří mazlíci se rychle učí a dají se využít pro nejrůznější aktivity, včetně agility, poslušnosti a loveckých sportů. Výcvik by měl být pozitivní a založený na odměnách, protože tito psi mají sklony k citlivosti.
Vzhled
Jedná se o plemeno malé až střední velikosti s kompaktním tělem a lehkou, ale dobře osvalenou konstrukcí. Srst je krátká, přiléhavá, na dotek spíše hrubá a s podsadou. Zbarvení kožíšku bývá bílé s hnědými, černými, červenými nebo oranžovými znaky. Vzhledově je lehce zaměnitelný s hladkosrstým foxteriérem, ten má ale protáhlejší hlavu a delší nohy. Je také o něco vyšší, ale zároveň lehčí.
Ale zpět přímo k plemeni Dánsko-švédský farmářský pes. Kohoutková výška dospělých jedinců plemene je 32 až 37 cm, hmotnost se pohybuje mezi 7 a 12 kg. Hlava je malá, trojúhelníková, s širokou, lehce zaoblenou lebkou a dobře vyjádřeným stopem. Čelisti jsou silné, s nůžkovým skusem. Uši bývají natočené dopředu, umístěné daleko od sebe a po stranách hlavy. Mají trojúhelníkovitý tvar a srst na nich netvoří volánky. Hřbet je poměrně dlouhý, široký, s dobře klenutými žebry. Ocas je buď přiměřeně dlouhý nebo se štěně narodí s vrozeně zkráceným ocasem, nikdy se nekupíruje.
Péče a životní podmínky
Tito hafíci potřebují minimální kartáčování, zato ale spoustu pohybu. Jedinci tohoto plemene totiž mají dostatek energie a opravdu potřebují pravidelný pohyb a fyzickou aktivitu. Určitě tedy ocení, když mu dopřejete vydovádění v podobě dlouhé procházky, běhání a hraní.
Zdraví
Většinou se jedná o zdravé a odolné pejsky, nicméně jako u každého plemene se mohou vyskytnout určité genetické nemoci. Je důležité s chlupáčem pravidelně navštěvovat veterináře, aby se nic nezanedbalo, udržovat správnou váhu mazlíčka a samozřejmě mu podávat zdravou stravu. Jako průměrná délka života se u těchto psíků uvádí rozmezí třináct až patnáct let.
Krmení
Určitě pro svého Skandinávce vybírejte kvalitní krmivo, které je určeno menším plemenům pejsků. Vždy se podívejte na složení, kde by mělo být na první místě zastoupeno maso. Naopak obiloviny by neměly být v krmivu zastoupeny vůbec, případně minimálně. Pejska určitě potěší, když mu občas přilepšíte baštu o kapsičku anebo třeba paštiku. A samozřejmě jako každý hafík, i tento skandinávský psí fešák ocení jako odměnu kvalitní pochoutky. Druhým způsobem krmení je BARF. Při takovém druhu stravování psa ale musíte dbát na to, aby bylo správně vyvážené a mazlíčkovi se dostala veškerá potřebná výživa.
Platební metody
