Historie
Plemeno holandského ovčáka pravděpodobně vzniklo již v 17. století, kdy se v Nizozemí rozmáhal chov ovcí. V té době již nebylo tolik predátorů, kteří by ovce lovili, proto bylo potřeba najít psa, který pomůže plemeno ovládat a hlídat, aby nepoškozovalo úrodu. Holandský ovčák se nevyužíval jen pro práci s ovčími stády, ale také pro hlídání slepic, práci s kravskými stády či pro tahání mlékařského povozu. Jeho původní podoba byla velmi rozmanitá, protože chovatelé dbali více na jeho vlastnosti a schopnosti než na vzhled. Na konci 19. století se jeho vzhled ustálil na tolik, že bylo možné plemeno rozdělit do tří variant podle typu srsti – hrubosrstí, krátkosrstí a dlouhosrstí. V roce 1898 vznikl v Nizozemsku holandský ovčácký klub, kde se začali shromažďovat zastánci tohoto plemene. Ve stejném roce vznikl úplně první standard. Plemeno bylo uznáno samostatným podle FCI v roce 1960. Původně bylo plemeno málo rozšířené za hranicemi Nizozemska. Dnes se dostává do povědomí a obliby v USA. Vzhledem k tomu, že chovy ovcí dnes nejsou tak rozšířené jako v minulosti, dostává se i holandskému ovčákovi jiného pracovního zařazení. Většinou se uplatňuje jako policejní pes, stopař, k vyhledávání drog nebo jako hlídací či vodící pes.
Chování a temperament
Holandský ovčák je velice pracovitý, aktivní a inteligentní pes. Své teritorium potřebuje dokonale znát, a je-li mu svěřeno, je skvělým hlídačem. Je snadno cvičitelný, avšak potřebuje pána, který bude důsledný, ale vstřícný. Hrubým zacházením u něj nic nezmůžete, výcvik je potřeba provádět pozitivní motivací. Je velice oddaný a své rodině naprosto věrný, špatně snáší změnu majitele. I když chrání celou rodinu a její majetek, najde si v rodině jednoho pána, pro kterého udělá cokoliv. Se svým pánem spolupracuje s chutí a ostražitostí, stejně výborně dokáže pracovat samostatně. Pokud se jedná o práci s velkým stádem, je nezbytně nutné, aby dokázal spolupracovat s dalšími psy.
Vzhled
Holandský ovčák je pes střední velikosti, s dobrým osvalením a harmonickou stavbou těla. Délka těla v poměru ke kohoutkové výšce je 10:9. Hlava je při pohledu shora proporční k tělu, ze strany má klínovitý tvar. Je spíše podlouhlá. U hrubosrstého psa se může zdát hlava čtyřúhelníkovitá, ale není to pravda. Tlama je delší než čelo. Nosní hřbet je rovný s černou nosní houbou. Tmavé oči jsou střední velikosti, mandlového tvaru a mírně do šikma. Uši jsou též střední velikosti, při vzrušení jsou nesené vysoko a vztyčené. Ocas je v klidu svěšený rovně dolů, dosahuje až k hleznům. V pohybu je nesen vzhůru.
U srsti rozdělujeme tři varianty: krátká srst je poměrně tvrdá, pevně přiléhá k celému tělu. Delší srst je patrná na límci, kalhotkách a ocase. Dlouhá srst je po celém těle rovná, dlouhá a přiléhavá. Na dotyk je hrubá s bohatou podsadou. Límec a kalhotky, stejně jako bohaté osrstění ocasu, jsou dobře patrné. Hrubá srst je po celém těle hustá a tvrdá, je rozcuchaná a má měkkou podsadu. Patrné je pokrytí pysků srstí, stejně tak je patrné hrubé obočí. Zbarvení je žíhané. Základní barvou je zlatá nebo stříbrná, žíhání je zřetelné po celém tělem. Pokud se ve zbarvení objevuje černá, upřednostňuje se v podobě masky. Výška v kohoutku je u psů 57-62 cm, u fen 55-60 cm, hmotnost je v rozmezí 23-28 kg.
Péče a životní podmínky
Holandský ovčák může žít nejen v bytě, ale je také vybaven srstí, která mu umožňuje celoroční pobyt venku. Pokud je pes chován v bytě nebo jen na zahradě, je potřeba mu dopřát dostatek zaměstnání a využití. Začne-li se holandský ovčák nudit, může způsobit různé škody a stát se přítěží. Pracovní vytížení je pro něj tedy velmi důležité. Pokud nehlídá stádo, bude skvělým společníkem i pro různé kynologické sporty. Co se týče náročnosti péče o srst, záleží, o jaký typ se jedná. Krátkosrstý a dlouhosrstý holandský ovčák potřebuje pravidelně kartáčovat a česat, aby se odstranila odumřelá srst. Hrubosrstý se nečeše, pouze se občas učeše řídkým hřebenem, jinak by se srst mohla poškodit. Dále je potřeba vytrhávat přebytečné chlupy ze zvukovodu, na kterých by se mohly držet bakterie. Holandský ovčák má predispozice k přerůstání drápků. Je nezbytně nutné drápky pravidelně kontrolovat a zkracovat. Pokud by došlo k přerůstání, stal by se pohyb pro holandského ovčáka velice nepříjemným. U pátého drápků také může dojít v jeho zarůstání do polštářků, což je velmi bolestivé.
Zdraví
Holandský ovčák je poměrně zdravé a dlouhověké plemeno. I přesto se však u něj mohou díky jeho velikosti objevit různé potíže, nejčastěji s pohybovým aparátem. Dysplazie kyčlí a loktů bohužel provází snad každé velké plemeno a holandský ovčák není výjimkou. Při uchovnění je tam velmi důležité nechat provést rentgeny, aby se do dalších chovů pouštěli pouze zdraví jedinci. U několika jedinců holandského ovčáka bylo také popsáno onemocnění svalů. Jedná se o zánětlivou myopatii, kdy zánětlivé buňky napadají svalovou hmotu. Většinou jde o onemocnění mladých psů, na které bohužel zatím není žádná terapie. V pokročilém věku ještě vzniká riziko postižení očí, především progresivní retinální atrofie nebo zákaly očí.
Krmení
Každý holandský ovčák bude mít individuální potřeby na stravu. Ta by však měla být vždy kvalitní a vyvážená. Pokud se rozhodnete pro granule, vybírejte z kvalitních značek granule pro psy velkých plemen. Kvalitní granule obsahují vysoký podíl masa a naopak nízký nebo žádný obsah obilovin. Granule mají vyvážený poměr vitaminů a minerálních látek, proto většinou není potřeba tyto látky speciálně doplňovat (pokud není potřeba nějak posílit imunitu). Pro pejsky v pracovním výkonu jsou na trhu k dispozici granule pro pracovní plemena, které plně pokrývají energetické potřeby při práci. Mnoho majitelů psů si dnes oblíbilo krmení BARFem. U velkého psa typu holandský ovčák je potřeba počítat s velkým místem v mrazáku. Každá denní porce by měla být vyvážená a obsahovat všechny potřebné živiny v ideálním poměru. Je tedy na každém majiteli, aby si dopředu nastudoval všechny potřebné informace. U velký plemen doporučujeme ještě podávání kloubní výživy, které zpevní pohybový aparát. Dále by měla být denní krmná dávka rozdělena na dvě menší porce. Po každé porci je důležité dodržet klidový režim, aby se předešlo přetočení žaludku.