Historie
Dříve existovala čtyři irská plemena teriérů, která se od sebe lišila. Irský teriér, jak ho známe dnes, je z těchto čtyř plemen nejstarší. Na výstavě se poprvé objevil v roce 1870, kdy ještě v rámci plemene existovalo několik barevných rázů. Od roku 1880 je jeho typickým zbarvením červená barva, ostatní barvy byly z chovu vyloučeny. První klub, který zastřešoval chov tohoto plemene, vznikl v roce 1879 v Dublinu a první standard byl oficiálně vydán o tři roky později. První irští teriéři červeného zbarvení se objevili na výstavách v Anglii a ve Spojených státech, kde byli přijati s nadšením. I když se plemeno používalo především k lovu krys, králíků, lišek, vyder a jezevců, v období 1. světové války dostálo jinému významu. Tito psi byli využívání v zákopových válkách jako poslíčci, kde předávali zprávy mezi bojovými jednotkami.
Chování a temperament
Irský teriér je velice odvážný, živý a výbušný pes. Je snadno cvičitelný, ale při jeho výchově a výcviku je potřeba postupovat s citem a důsledností. Nijak zvlášť, kromě situace při práci, neštěká. Pokud štěkne, je to poslední varování a obrana před tím, co se mu nelíbí. K majiteli a jeho rodině je citlivý, něžný a oddaný. Děti má velmi rád a chrání je před všemi nástrahami života. K jiný psům není zrovna přátelský. Je hodně dominantní a jakoukoliv výzvu k bitce využije naplno a bez ohledu na cokoliv. Ostatní zvířata, hlavně kočky, může považovat za svou kořist. I když se irský teriér hodí pro mnoho pracovních odvětví, nejbližší mu zůstává role loveckého a hlídacího psa. Při lovu je velmi ostražitý a odvážný. Své využití najde ale i u záchranářských oddílů nebo jako společník pro psí sporty.
Vzhled
Irský teriér působí aktivním, živým a sportovním dojmem. Nesmí působit těžce, protože síla a vytrvalost jsou jeho hlavními přednostmi. Hlava je dlouhá, bez vrásek a různých záhybů. Mozkovna je plochá a mezi ušima i dost úzká. Nosní houba musí být černá. Čelisti jsou silné a svalnaté, dlouhé tak, aby umožňovaly dobrý úchop kořisti. Malé a tmavé oči vyzařují energii a jsou plné života. Žluté nebo světlé zbarvení oka je nepřípustné. Uši jsou také menší, mají tvar písmene V. Uši musí být vztyčené, visící nebo polovztyčené ucho je nežádoucí. Srst na uších by měla být kratší a tmavší než na zbytku těla. Krk je dost dlouhý, aby se postupně rozšiřoval k plecím. Kůže na něm je bez laloků. Trup je symetrický, hřbet je silný a rovný. Ocas je nasazen poměrně vysoko. Je hustě porostlý hrubou srstí. V zemích, kde je to povoleno, se kupíruje a zůstávají 2/3 původní délky. U nás je kupírování zakázané a je povolen pouze přirozený ocas. Srst je hustá, drátovitá. Působí rozlámaným dojmem, ale je dobře přiléhající. Hustá je natolik, že po jejím rozhrnutí není vidět kůže. Barva by měla být jednotná, nejlépe jasně červená, červeno-pšeničná nebo žlutočervená.
Péče a životní podmínky
Péče o srst není nijak náročná. Postačí pravidelné kartáčování a dvakrát do roka trimovat. Pokud se jedná o výstavního jedince, tam je potřeba úprava srsti zastřižením dle standardu. Holení strojkem se nedoporučuje, protože pak je srst jemnější a ztrácí barvu, což je u tohoto plemene nežádoucí. Nejideálnější je pro něj pobyt v bytě. I když v létě rád pobývá venku na zahrádce, nemá rád celkovou samotu a je pro něj důležitý kontakt s rodinou. Pokud není správně naučen samotě, může se z něj stát likvidátor, který ve vaší nepřítomnosti zničí vše, co objeví. Irský teriér potřebuje dostatek pohybu a vyžití. Skvělým společníkem bude pro mnoho kynologických sportů. Pokud je využíván jako lovec, je vhodné jej ošetřit proti vnějším parazitům sprejem nebo pipetou. Za obojek by se mohl někde zachytit a zranit. Stejně tak by měl být po každém loveckém dni prohlédnut, zda se někde neporanil. Majitel by měl být zběhlý v základním ošetření a měl by mít doma dobře vybavenou psí lékárničku.
Zdraví
Nejčastějším zdravotním problémem u irských teriérů je progresivní retinální atrofie, při které dochází k odumírání světločivných buněk sítnice. Dříve se vyskytovala i jiná genetická onemocnění – především hyperkeratóza a „pick-out“. Hyperkeratoza je problém polštářků, na kterých přerůstá rohovina. Tato místa se pak odlupují a způsobují bolestivost tlapek. Pick-out je problém, při kterém srst drží v kůži jen velmi slabě. Danému jedinci pak vypadávají celé chomáče chlupů a bohužel už nenarostou. Díky potlačení se dnes tato dvě onemocnění vyskytují pouze vzácně. Problémem mohou být i uši. U štěňat a mladých psů se složitě dosahuje toho, aby měly uši v dospělosti ten správný tvar.
Krmení
Irský teriér si zajisté zaslouží kvalitní a vydatné krmivo. Pokud vybíráte granule, volte ty pro střední plemena psů, které obsahují hodně masa a nejlépe žádné obiloviny. Dnes jsou k dispozici i kvalitní granule, které jsou určeny pro pejsky všech věkových kategorií a plemen. V granulích pejsek najde vše, co potřebuje pro pokrytí svých energetických výdajů. Rozhodnete-li se krmení připravovat doma sami, je potřeba mít dostatek informací, jak má strava správně vypadat. Dostatek bílkovin a ideální obsah tuku je nezbytný. Stejně tak je důležitý vyvážený poměr minerálních látek a vitaminů. Počítejte s tím, že na doma připravovanou stravu budete potřebovat dostatek času a také místa na uchování. Do stravy lze přidávat různé doplňky, ať už se jedná o kloubní výživu či přípravky k dentální péči, váš chlupáč to jistě ocení.
Platební metody
