Historie
Ježek je savec, který má své kořeny v Africe. Konkrétně v Zambii, Senegalu a Súdánu. Je to noční zvíře, takže většinu dne prospí a se soumrakem se stává aktivním a zvídavým. Proto je to fajn parťák pro lidi, kteří jsou většinu dne mimo domov nebo jsou časově vytíženi. Večer mohou trávit společně. Tento druh ježka se neukládá k zimnímu spánku, jak to známe u ježků žijících v naší přírodě. Typickým obranným znakem je schoulení se do klubíčka, naježení bodlin a prskání. Ale u doma chovaných a ochočených ježků se s tímto chováním setkáte zcela ojediněle, například při kontaktu s jiným zvířetem, kdy se ježek bude cítit ohrožený. Ve volné přírodě se dožívá čtyř až šesti let, pokud mu připravíte dobré podmínky, v chovu se může dožít až dvanácti let.
Chování a temperament
Tento ježeček je oblíbený pro svou mírnou povahu. Rád se nechá vzít od svého páníčka do ruky a nebrání se ježením bodlin. Je pro něj typické, že se naváže na jednoho člověka, kterému tak velmi důvěřuje. Díky tomu, že je aktivní především v noci a večer, nebude trpět vaší nepřítomností přes den. Takže, ježek ve dne spí, v noci je aktivní. Ale nečekejte žádné hodinové sprinty a neúnavné hry. Ačkoli se každý jedinec chová trochu jinak, některý ležérně pochoduje, jiný si zvolna popoběhne v kole, jejich aktivita není nijak bujará a nenadělají tak ani moc hluku. I když to tedy není žádný sprinter, má pohyb rád. Proto na to myslete při výběru klece. Výhodou může být i to, že ježek je stoprocentní samotář, takže si v klidu můžete pořídit pouze jednoho jedince namísto páru či skupinky. Bude rád, když bude jediným mazlíkem v rodině.
Vzhled
Ježek bělobřichý je mnohem menší než nám známí ježci východní a západní. Dorůstá do délky 18 až 25 cm a hmotnosti 300 až 500 g. Zajímavostí je, že samička je větší a těžší než samec. U většiny zvířat je to naopak. Na zádech a hlavě nese tolik typické bodlinky. Jejich délka je 15 až 20 mm, barva hnědá, černá i bílá. Jsou různě barevné. Na břiše má ježek hebkou srst, která je, jak nám napovídá jeho jméno, bílá. Když se řekne ježek, většina z nás si jako první vybaví roztomilý kukuč s dlouhým čumáčkem. Ano, to je ježčí znak. Na hlavě má malá a kulatá ouška a zářící oči. Vypadají jako dva vypouklé korálky. Nohy má ježek kratší a přední tlapky se od těch zadních liší tím, že mají pět prstů a zadní jen čtyři.
Péče a životní podmínky
Ježek není náročný na pohyb, krmivo ani péči. Při výběru klece myslete na to, že má toto zvířátko rádo pohyb. Minimální rozměry jsou 90 x 50 cm, výška není tolik rozhodující, ale je fajn vybrat vyšší, abyste do ní mohli umístit větší hrací prvky. A hvězdou ježčích srdcí se stanete, pokud pořídíte klec patrovou. Ideální je pořídit klec s velmi malými mezerami, aby nedošlo ke zranění nohou při proklouznutí mezi dráty. Alternativou mohou být plastové chovné boxy nebo dřevěné ubikace. Mostíky, běhací kola a další prvky vybírejte ze dřeva nebo plastu, opět ideálně bez zbytečných mezer a skulin. Ježčí nožky jsou prostě drobounké a ne tolik obratné jako například ty myší. Samotnou klec nebo box umístěte tak, aby na ni nedoléhalo přímé slunce a nebyla vystavena průvanu. Ten ježci skutečně nenávidí.
A co do klece pořídit? Určitě podestýlku. Vybírejte raději přírodní materiály, jako jsou bezprašné hobliny. Určitě bude oceněna i miska s koupacím pískem. Domečků můžete, dle prostoru, pořídit více. Nebojte se ani těch kartonových, ježek není křeček a nebude si karton dávat ke svačině. A víte, že ježci milují textilní a plyšové spací pytle? Ne? No vážně, zkuste jeden pořídit a přesvědčte se, že to bude ježčí „nejka“. Dále myslete na toaletu a misky. Toaleta musí být nižší, stejně tak misky. Do toalety musí být schopen vlézt a do misek dosáhnout. Je nízký, tak na to myslete. Volte ideálně kameninové misky, které se nepřevrhnou, až si na jejich okraj ježek stoupne. Tip, jak naučit ježka na toaletu - nedávejte ji do klece ihned. Vyčkejte a vyporozujte, do kterých míst se ježek chodí vyprazdňovat. Výkaly odstraňte a na místo nich umístěte toaletu. To je nejsnažší cesta. Pořiďte také běhací kolo. Všechny prvky, včetně schodů, na které se dá lézt, vybírejte s co nejmenším sklonem. Ježek se rád prochází a leze, ale přeci jen to není velký atlet a strmé plošiny jsou pro něj téměř nepřekonatelné.
Krmení
Ježek není náročný, jeho výživu snadno pokryjete zakoupenou krmnou směsí pro ježky. Pokud byste ale chtěli krmit vlastní směsí a maximálně se přiblížit přirozenému krmivu, tak směle do toho. Stačí vám pár jednoduchých vodítek. Ačkoli všichni známe obrázek ježka s jablky a hruškami napíchnutými na bodlinách, realita je uplně jinde. Ježek není býložravec, ale hmyzožravec. Takže podávejte sarančata, moučné červy, cvrčky nebo šváby. Určitě ocení i kousek vařeného kuřecího masa či kvalitní masovou kapsičku pro kočky. Přijme i kočičí granule (kvalitní s vysokým obsahem masa) a menší množství vajíček, zeleniny nebo ovoce. Využijte rozmanitosti surovin a denně složení krmiva obměňujte.
Pár zajímavostí k ježkovi
*nesnáší průvan
*je to ryzí samotář
*ve dne si s ním neužijete, ožívá večer
*má rád čistotu
*ocení, pokud mu prvky v ubytování budete obměňovat nebo přemisťovat; rád zkoumá
*krmivo musí být založené na živočišné složce
*ježek podobně jako hadi mění “kabát” - několikrát za život mění bodliny
*prvky do klece můžete i najít či vyrobit - použijte klacky, kameny, různé trubky nebo krabičky
Tak co říkáte, oslovil vás ježek bělobřichý? Uvažujete o něm jako o mazlíčkovi? Je to krásné, milé a nenáročné zvíře, které vás chytne za srdce. Uvidíte, tlapku na to!
Platební metody
