Historie
Předkové tohoto plemene se vyskytovali v Japonsku již velmi dávno. Pochází ze středně velkých japonských špiců, kteří byli oficiálně rozděleni až ve 30. letech 20. století. Jako samostatné plemeno se pak vyvíjelo v hornatých oblastech Kishu (dnešní prefektury Wakajama a Mie), odkud má plemeno své jméno. Původním využitím plemene kishu byl lov divočáků, jelenů, ale také medvědů. Psi jsou při lovu velmi samostatní, ale zároveň si hlídají svého lovce, aby se mu neztratil. Pokud pes dohnal lovené zvíře dříve, než se k němu dostal lovec, zvládl ho sám i zabít. Aby byli psi při lovu dobře vidět, nesla jejich srst znaky i jasnějších barev – červené, sezamové nebo žíhané. Po roce 1934, kdy vznikl první standard, došlo k úpravě, a tyto barvy postupně ze srsti kishu vymizely. V roce 1934 bylo plemeno také oficiálně uznáno a prohlášeno za japonský národní poklad. Ještě v minulém století platil přísný zákaz plemeno vyvážet mimo území Japonska, výjimkou bylo jeho darování. Mimo Japonsko je výskyt plemene velmi vzácný. Několik chovatelů se najde v USA a pár jich je v Evropě.
Chování a temperament
V současné době je lov velké zvěře velmi omezený, a tak kishu ztratil své původní využití. Výborně se ale osvědčil také jako společník. Důležitá je u kishu socializace a výchova. Je velice inteligentní, klidný a při výcviku je potřeba k němu přistupovat citlivě, ale přesto důsledně. Jeho lovecký instinkt nikdy nespí a vždy jej bude následovat. Při výcviku hodně využívá svou samostatnost. Je potřeba zajímavým způsobem udržet jeho pozornost, aby ho výcvik nenudil. Pokud totiž uzná, že mu něco nedává smysl, tak to prostě neudělá. Svou rodinu velmi miluje a potřebuje s ní být co nejvíce v kontaktu. Je vyrovnaný a čistotný, rychle se naučí základům hygieny. Pokud se ale bude nudit a nedostane možnost vybít svou energii, může se z něj stát demoliční četa. S dětmi mívá dobrý vztah, pokud jej respektují. Je vždy na prvním místě společníkem, nikoliv hračkou pro děti. Co se týče soužití s jinými zvířaty, zde je opravdu důležitá socializace a návyky z období štěňátka. I přes svůj lovecký pud dokáže žít pod jednou střechou s dalšími zvířaty, nicméně určitě jednodušší to je pokud takto žijí od malička.
Vzhled
Kishu je středně velké plemeno, které je harmonicky stavěné a má dobře vyvinuté svalstvo. Konstituce je silná a kompaktní s dobrou kostrou. Poměr kohoutkové výšky a délky těla je 10:11. Mozkovna má široké čelo a poměrně strmý stop s mírnou čelní rýhou. Tlama je poměrně silná a klínovitá, přilehlé pysky zakrývají silné zuby. Oči jsou téměř trojúhelníkové, nejsou příliš malé a mají tmavě hnědou barvu. Vnější koutky očí jsou mírně zvednuté. Trojúhelníkové uši jsou malé a jsou mírně nakloněné vpřed a zároveň pevně vztyčené. Krk je silný a svalnatý. Trup se vyznačuje vysokým kohoutkem a rovným, silným hřbetem. Ocas je vysoko nasazený, je silný a nesený nad hřbetem silně stočený nebo srpovitě zahnutý. Natažený ocas dosahuje svou délkou k hleznům. Krycí srst je tvrdá a rovná, podsada je naopak měkká a hustá. Srst na licích a na ocasu je poměrně dlouhá. Barva je bílá, červená a sezamová, přičemž bílá v dnešní době převládá.
Péče a životní podmínky
Kishu je velice aktivní pes, který bude nejspokojenější v domku se zahradou. Přesto by však neměl být zavřený v kotci, protože samota mu nedělá dobře. Pokud se mu budete dostatečně věnovat, je možné ho mít i v bytě. Vyžaduje dlouhé každodenní procházky. Díky své vytrvalosti bude i skvělým parťákem pro některý z psích sportů. Jen si dejte pozor a držte jej vždy na vodítku tam, kde by mohl utéct. Jakmile se zapne jeho lovecký mód, tak jej nic nezastaví. Co se týče péče o srst, tak i když se na první pohled může zdát náročná, opak je pravdou. Postačí pravidelné vyčesávání, v případě pobytu v bytě alespoň jednou týdne. Srst má samočistící účinky, takže pokud se někde ušpiní, výborně poslouží navlhčený ručník. Není potřeba jej hned koupat. Pravidelnou péči si zaslouží okolí očí a uši, odstraňujte ospalky a uši čistěte přípravky k tomu určenými. Drápky se dobře obrušují na pevném povrchu, v opačném případě je potřeba je občas zastřihovat.
Zdraví
Jako primitivní plemeno není kishu zatížen genetickými onemocněními tolik jako jiná plemena. Stejně jako u jiných středních a velkých plemen psů jej může postihnout onemocnění kloubů, ať už se jedná o luxaci pately nebo dysplazii loketního či kyčelního kloubu. Štěňátka i dospělí jedinci tedy velmi ocení podávání kloubní výživy. Někteří kishu mohou být náchylní na hypotyreozu, při které je nedostatek hormonů štítné žlázy. Pokud se toto onemocnění objeví a je diagnostikováno, dá se velmi dobře korigovat léky. Dalším problémem mohou být vady očních víček, především jejich vchlípení. Tato vada se většinou řeší chirurgicky, aby oční víčko a řasy nedráždily oko. Někteří jedinci mohou být citlivější na alergeny, proto se u nich mohou vyskytnou potravinové či jiné alergie.
Krmení
Každý pes potřebuje dostatek kvalitního krmiva, aby byl zdravý, správně prospíval a měl dostatek energie na práci i psí lumpárny. Pokud se rozhodnete svému kishu dopřát doma připravenou stravu (ať už vařenou či syrovou), je potřeba si důkladně nastudovat, jak má denní krmná dávka vypadat. Nejde jen o to naházet do misky různé suroviny, ale především vyvážit obsah bílkovin, sacharidů a tuků a také dodat dostatek vitaminů a minerálních látek. Dnes jsou na trhu různé doplňky stravy nebo přílohy, které s tímto problémem mohou pomoci. Dále je potřeba zvážit, zda máte na tento způsob krmení dostatek času a také místa, kde budete suroviny nebo jednotlivé porce uchovávat. Pokud se psí výživou nechcete zaobírat tolik do hloubky, můžete zvolit granule. Ty jsou dnes vyráběny tak, aby pejskovi dodaly vše v potřebném množství. I zde jsou vhodné alespoň minimální znalosti, aby jste vybrali kvalitní granule plné masa (nejlépe bez obilovin), zeleniny a bylinek, nikoliv cosi, co bude vyrobeno pouze z obilí, dochucovadel a barviv. Jak již bylo zmíněno, někteří kishu mohou být citliví na různé složky krmiva. Pokud se u vašeho pejska vyskytne alergie, neváhejte s jejím řešením u veterináře. Ten vám poradí, jak nejlépe zjistit, kterým složkám v potravě se vyhnout. Do krmiva můžete přidávat různé doplňky stravy. Ať už se jedná o kloubní výživu nebo produkty na zvýšení imunity či péči o zuby, váš kishu to jistě ocení.