Historie
Kymerské kočky dostaly svůj název podle Walesu, kde se vyskytovaly. Doslovně Cymer znamená „pocházející z Walesu“. Kymerské kočky mají společnou historii s kočkami manskými, jedná se totiž o jejich polodlouhosrstou variantu. Manské kočky se již po staletí vyskytovaly na ostrově Man nedaleko Anglie. První manské kočky byly pravděpodobně výsledkem mutací a první jedinci byli vystavováni od roku 1890. Na konci 19. století se o tyto kočky začali zajímat také chovatelé v USA. Exportováno bylo několik krátkosrstých jedinců. Občas se polodlouhosrsté kočky rodily spontánně i dvěma krátkosrstým manským kočkám (díky genu pro dlouhou srst). Později se tato varianta stala také velice oblíbenou a v 60. letech 20. století byla uznána za samostatné plemeno.
Chování a temperament
Kymerská kočka je velice hodná, milá a přítulná. Je nekonfliktní, vyrovnaná, tolerantní a klidná. Díky těmto vlastnostem se hodí do domácnosti s dětmi, i s jinými zvířaty. Snese se jak s jinými kočkami tak i se psy. Díky svému klidu a učenlivosti je schopná se naučit chodit v postroji. Díky své inteligenci se může naučit aportovat nebo provádět jiné triky. Ráda si hraje. Nepohrdne ani chvilkou odpočinku spojenou s mazlením. I když jí chybí ocas, je velice hbitá a dobře skáče i šplhá. Její skoky mohou připomínat skoky králíka.
Vzhled
Kymerská kočka je středně velké plemeno dosahující hmotnosti v dospělosti přibližně 3,5-5,5 kg. Hlava je kulatá, nasazená na krátkém a svalnatém krku. Uši nejsou posazeny příliš vysoko, jsou široké a na základně otevřené. Velké a kulaté oči mohou být zbarveny všemi možnými barvami a odstíny. Tělo tvoří kulatý a celistvý dojem. Přední nohy jsou silné, ale kratší než zadní. Kulaté tlapky nejsou nijak moc veliké. Kymerská kočka má dvojitou srst. Ta je na dotek jemná, hebká a hustá. Celkově je srst polodlouhá, s výjimkou hlavy a přední části těla, kde je kratší. Na krku tvoří výrazný límec. Zbarvení může být různé, avšak v přírodních barvách. Může se jednat o zbarvení černé, červené nebo modré želvovinové. Vyskytovat se může i kresba nebo skvrny. Přípustné je i čistě bílé zbarvení. Co se týče ocasu, u kymerské kočky je známo celkem 5 délek ocasu: kočka bez kompletního ocasu se označuje jako „rumpy“. Pokud má kočka zachované max. 3 křížové obratle, ale nemá žádný ocasní obratel, označuje se jako „rumpy-riser“. „Stupmy je označení pro kočky s krátkým a tupým ocasem. „Longie“ jsou kočky s nekompletním zkráceným ocasem. Poslední variantou jsou „tailed“ kočky, které mají ocas úplný. Při výstavách jsou povoleny pouze první tři typy.
Péče a životní podmínky
Kymerská kočka je vhodná k chovu v bytě, ale nepohrdne ani pobytem venku. Vhodné je tedy naučit ji chodit na postroji. Běžná péče o srst není nijak náročná. Postačí ji 1x týdne vyčesat a poté pročesat hrubým hřebenem. Pro získání lesku srsti je možné i přetřít semišovým hadříkem. Pokud kočička líná, je potřeba provádět vyčesávání častěji. Zvýšené péči o srst je potřeba se věnovat před výstavou. Týden předem je možné kočičku i vykoupat. Dále je potřeba pravidelné zastřihování drápků a kontrola dutiny ústní. Stejnou kontrolu vyžadují i uši. Kočičky jsou velice aktivní, rády si hrají, proto nesmíme zapomínat na různé aktivity a poskytnutí dostatečné společnosti.
Zdraví
Kymerské kočky jsou poměrně zdravým plemenem. Díky své stavbě však mají sklony k obezitě, je tedy potřeba ohlídat tělesnou kondici a zvolit správné krmivo. Jako u každé kočky, jsou i ty kymerské náchylné na zubní kámen a s tím spojený zánět dásní. Je potřeba dutinu ústní pravidelné kontrolovat. Pokud má kočička již pokročilý zubní kámen, je vhodné nechat jej u veterináře odstranit. Nejvhodnější je ale samozřejmě prevence. Využít lze čištění zoubků nebo různé preparáty k péči o dutinu ústní.
Krmení
Každá kočička je velice vybíravá a zaslouží si kvalitní stravu. Pokud sáhnete po komerčně vyráběné stravě, je potřeba zvolit co nejkvalitnější granule a kapsičky. Hlavní složkou krmiva by měly být právě granule, kapsička slouží k přilepšení, jako odměna a k doplnění tekutin. Granule je nejlepší volit holistické, bez obilovin, s vysokým podílem masa. Každé komerčně vyráběné krmivo pro kočky by mělo obsahovat jako doplněk taurin, proto je potřeba si toto před podáním granulí ověřit na obale. Pokud se rozhodnete pro domácí stravu, je potřeba ji dostatečně vyvážit. Volte raději libové maso. Každá kočka s delší srstí má predispozice k tvorbě trichobezoárů. K usnadnění jejich vylučování slouží buď doplňky stravy (většinou pasty nebo pamlsky), případně je vhodné umožnit kočce přístup k tzv. „kočičí trávě“. Ta jí pomůže střevo pročistit a trichobezoárů se zbavit. U koček je známo, že nerady pijí ze stojaté vody. Doporučujeme tedy pořízení fontánky na vodu. Voda v ní neustále protéká skrz filtr, čímž je zajištěna její čistota a čerstvost. Voda ve fontánce neustále pramení a tím motivuje kočičku k dostatečnému příjmu vody a dodržování pitného režimu.
Platební metody
