Historie
Divokým předkem mainské mývalí kočky je norská lesní kočka. Plemeno jako takové vzniko křížením amerických koček z anglické oblasti ve státě Maine s kočkami z Evropy. Proto jméno Mainská. Již od počátku se těší velké oblíbenosti, rychle se tedy začala chovat v Americe, Velké Británii i Evropě. Podle jedné z mnoha legend bylo toto plemeno populární u francouzského královského dvora, zejména za vlády královny Marie Antoinetty. V roce 1860 bylo toto plemeno prvně vystavováno a v roce 1861 bylo v New Yorku oficiálně zaregistrováno.
Chování a temperament
Jak je již výše uvedeno, mainská mývalí kočka je něžný obr. Je to tedy neúnavný mazel a přítula. Velice lpí na své rodině, se kterou si vytváří pevné pouto. A nezáleží, zda jde o děti, psy nebo návštěvníky, které dobře zná. Je zkrátka přátelská. Miluje hry, je aktivní, přítulná ale také klidná a nevtíravá.
Vzhled
Hlavní předností je huňatý ocas a nádherná, hebká, hustá srst, která na krku tvoří límeček. Samotný ocas zaujme i svou délkou, bývá dlouhý jako samotné tělo kočky. Toto plemeno se pyšní velkým, svalnatým a pevným tělem, dlouhou hlavou, výrazně vystupujícím nosem a vzpřímenými oušky, na jejichž koncích jsou štětinky srsti. Barva srsti je celkem obvyklá, taková, na jakou jsme zvyklí u běžných domácích koček. Občas se setkáme s různými barvami a kresbami srsti, jako je černá, modrá, červená, krémová a želvovinová, skvrnitá, s kresbou nebo stříbřitou podsadou. Výjimečně se lze setkat také s čistě bílou kočkou s modrýma, oranžovýma nebo nestejně barevnýma očima. Nejčastější barvou kožíšku je černě mramorovaná nebo tygrovaná.
Péče a životní podmínky
"Mainka" nevyžaduje žádné speciální podmínky pro život. Její kožíšek dobře chrání i před chladem a vodou, proto ji bez obav můžete pouštět pravidelně ven. Dejte ale pozor, kam kočku pouštíte. Velice rády skáčou a o výšce příliš nepřemýšlí. Často spí na neobvyklých místech a v nepochopitelných pozicích. Několik pelíšků a spousta odpočívadel tedy pro ni nemá smysl. Určitě jí pořiďte velké a stabilní škrabadlo, prostornou toaletu a spoustu hraček pro společnou a pravidelnou hru. Jediné, na co se určitě zaměřte, je pečlivá údržba srsti. Kožíšek minimálně jednou týdně pročešte, vyberte z něj zachycené nečistoty, které jinak mohou vést ke vzniku zacuchaných chomáčků. Polodlouhá srst je hustá a hebká, mohla by se po čase bez česání silně zacuchat. Pak by vám nezbylo nic jiného, než kočičku ostříhat. Srst jí sice doroste, ale velmi pomalu.
Zdraví
Pevné zdraví je předností tohoto plemene. Výjimečně se vyskytne dědičná choroba, kterou však nelze zprvu dobře odhalit. Jinak je ale toto plemeno odolné a dožívá se vysokého věku. Pozor si dávejte spíše u kastrátů, kteří mohou výrazně přibývat na váze.
Krmení
Mainská mývalí kočka vyžaduje kvalitní krmivo, a to ať už jde o granule, konzervy nebo kapsičky. Určitě nepodceňujte celkové složení, pokud není kvalitní a dostatečné, kočka velice rychle hubne. Nedostatečná výživa se okamžitě odrazí i na vzhledu a kvalitě srsti, která bude suchá a matná. Myslete i na to, že vzhledem ke své velikosti má vyšší příjem vody. Proto ji nechte doma k dispozici klidně dvě misky s vodou.
Platební metody
