Řada očních onemocnění, jako je šedý zákal (katarakta), progresivní retinální atrofie nebo glaukom (zelený zákal), může být geneticky podmíněná a postupovat bez viditelných příznaků, dokud nedojde k nevratnému poškození zraku. Preventivní péče není jen o udržení dobrého zdravotního stavu, je to i způsob, jak zvýšit kvalitu života mazlíčka a předejít nepříjemným a nákladným komplikacím.
Kompletní oftalmologické vyšetření očí probíhá podobně jako v humánní medicíně a samotná veterinární oftalmologie je na vysoké úrovni. V Česku existují specializované oftalmologické pracoviště, kde se můžete objednat na konkrétní datum a čas. Samotné vyšetření zabere pouhých pár minut, probíhá bez narkózy a pro zvíře není bolestivé. Co s sebou? Očkovací průkaz nebo pas, průkaz původu, certifikáty z předchozích vyšetření a výsledky genetických testů, souvisejících s očními onemocněními, pokud je máte.
Jak vyšetření probíhá?
Vyšetření očí zahrnuje odebrání anamnézy od majitele, prohlídku obou očí a případně i palpaci oka a jeho okolí. Na úvod se vás veterinář zeptá na několik otázek, například jak se zvíře orientuje za zhoršených světelných podmínek a zda nevykazuje příznaky, které by mohly souviset s onemocněním očí. Zvíře poté nechá volně se pohybovat po místnosti, čímž posuzuje jeho zrakovou schopnost a orientaci v neznámém prostředí.
Následně zvíře položíte na vyšetřovací stůl. Při bližším pohledu veterinář sleduje samotný oční bulbus a oční víčka. Vyšetřuje reflexy, kdy sleduje reakci zornic na přímé světlo (měly by reagovat současně a ve stejné velikosti) nebo mrknutí – při posvícení do očí musí zvíře mrknout (absence tohoto reflexu značí slepotu). Posuzuje se také produkce slz (tzv. Schirmerův test), kdy se zvířeti na okraj dolního víčka umístí speciální papírové proužky s vyznačenou stupnicí. Během následujících 60 sekund se proužky nasakují slzami a pomocí stupnice se změří hodnota, kam až slzy postoupí.
Důležitou součástí vyšetření očí je měření nitroočního tlaku pomocí aplanačního tonometru, které je zásadní například pro předcházení glaukomu. Pomocí oftalmoskopu následně vyšetří oftalmolog přední segment oka – od rohovky až po čočku a ve zhasnuté místnosti poté zadní segment oka – od čočky až po sítnici (kvalitní pohled na sítnici a zrakový nerv vyžaduje totiž rozšíření zornic).
Po vyšetření bude zvířeti vystaven certifikát s nálezem, jehož platnost je obvykle 12 měsíců. Důležité je říct, že vyšetření udává pouze aktuální stav očí, proto je potřeba vyšetření v průběhu let opakovat. Některé chovatelské kluby vyžadují oftalmologické vyšetření psa před jeho zařazením do chovu a následně pak kontrolu každý rok.
Kdy navštívit veterináře?
Účelem tohoto článku je přesvědčit vás, že máte veterináře navštívit preventivně, tedy i když se nic neděje 😊 Preventivní vyšetření očí je klíčové pro včasné odhalení onemocnění, která mohou zvířeti způsobit bolest nebo ztrátu zraku. Pravidelná kontrola umožňuje lékaři zasáhnout dříve, než dojde k nevratným změnám. Kromě zlepšení kvality života zvířete může prevence také ušetřit náklady na léčbu pokročilých onemocnění.
Rozhodně s návštěvou veterináře neotálejte, pokud v očích nebo očním okolí pozorujete zarudnutí, otok nebo podráždění, výtok z očí nebo změnu barvy (například mléčné nebo šedé skvrny). Nadměrné slzení nebo naopak suchost také nepatří mezi fyziologické příznaky. Při onemocnění očí můžete pozorovat také změny v chování – nadměrné škrábání oka, časté přivírání očí nebo tření hlavy o nábytek, případně problémy s orientací – zakopávání nebo narážení do předmětů.
U konkrétních plemen může být onemocnění očí častější, proto buďte obezřetní. Brachyocefalická plemena (ty s krátkou lebkou a zploštělým čumákem) mívají velké a vystouplé oči, které jsou náchylnější k poranění. Může je také trápit suchost očí pramenící z nedostatečné produkce slz. Určitá plemena mají také vyšší genetické predispozice ke konkrétním očním onemocněním – třeba kokršpaněl ke glaukomu (zelený zákal), zlatý retrívr a pudl k šedému zákalu a labrador se šeltií k progresivní retinální atrofii (PRA) = degenerativní onemocnění, které vede až k oslepnutí.
Kočičky nejsou výjimkou. Perské kočky mívají kvůli plochému obličeji zúžené slzné kanálky a tím sklon k nadměrnému slzení, výtoku a infekcím. U siamským koček se může objevit šilhání vlivem nesprávného křížení optických nervů. Sphinx a další bezsrsté kočky zase nemají ochranné řasy, tudíž jsou citlivější na prach a nečistoty.
Správná prevence
Oči vašeho mazlíčka pravidelně kontrolujte a udržujte čisté. Výtok z očí odstraňujte měkkým, vlhkým hadříkem nebo speciálními ubrousky určenými pro zvířata. Rozhodně se vyhýbejte používání přípravků pro lidi, které mohou být pro zvířata dráždivé až toxické. Pokud má vaše zvíře delší srst kolem očí, pravidelně ji stříhejte, abyste minimalizovali riziko podráždění nebo infekce. Prostředí, v jakém se váš mazlík pohybuje, je také důležité. Při procházce v přírodě dávejte pozor na větve, které by mohly oči zranit. Speciální přípravky nejsou zpravidla potřeba, pokud nepobývá zvíře v příliš prašném prostředí nebo nemá sklony k suchým očím.
Platební metody
