Norská lesní kočka 🐱

Historie

Jak už podle názvu plemene odhadnete, pochází norská lesní kočka ze Skandinávie. Existují ale dvě teorie o jejím původu. Jedna z nich říká, že se do severní Evropy dostala z blízkého východu na lodích Vikingů, ta druhá zase tvrdí, že jde o rasu, která žije na severu od nepaměti. Norská lesní kočka je oficiálně uznána jako plemeno od roku 1976. K nám do Česka byla první zástupkyně tohoto plemene dovezena z Dánska v roce 1997. Svou popularitu si pak získala především v zemích, jako je Norsko, Švédsko, Francie a u sousedů na Slovensku a Polsku. 

Chování a temperament

Norky patří mezi ty šelmy, které jsou inteligentní, samostatné, trpělivé, zvědavé a především velmi společenské. Nejvíc milují společnost další kočičí kamarádky, která může být i jiného plemene, ale jsou rády také mezi dětmi. Takže pokud si chcete pořídit do rodinky mňoukacího čtyřnohého parťáka, je norská lesní kočka tou pravou volbou. Zástupkyně tohoto krásného plemene jsou také velice hravé, takže je dobré se jim hodně věnovat. Milují hračky a také si libují ve vyvýšených prostorách, odkud mohou nerušeně číhat po okolí. Co vedle péče a společnosti potřebují, je dostatek pohybu. Jedině tak budou stoprocentně spokojené.

Vzhled

Tyto huňaté štramandy se nezadají od svých skandinávských předchůdkyň, které si musely navyknout na drsnější severské klima, a byly velmi dobrými lovci. Norky tak mají silné drápky a srst s dobře vyvinutou podsadou, která je kdysi dávno chránila před zimou. Jedná se o větší mňouky se statnou postavou, jež většinou váží mezi třemi až devíti kilogramy. Co na jejich vzhledu nejvíce zaujme, je právě krásný huňatý kožíšek, který si říká o pohlazení. Ten, pokud je jednobarevný, bývá krémový, červený, želvovinový, černý, modrý a modřeželvovinový. Jinak může být tygrovaný, mramorovaný nebo tečkovaný. Zajímavostí pak je, že jejich očíčka mívají různou barvu.

Péče a životní podmínky

Norská lesní kočka nevyžaduje žádnou speciální péči. Jen na jaře a v létě silně líná, tudíž je potřeba ji v tomto období česat častěji. Kožíšek by se v tuto dobu měl pročesávat každý den, aby se v něm nedělaly ošklivé chuchvalce. Koupání se ale nedoporučuje, její srst je totiž samočistící. Drápky se pak zastříhávají v případě, že jsou hodně ostré.

Zdraví

Obecně se zástupkyně z řad norské lesní kočky těší dobrému zdraví a vitalitě. Dožívají se průměrně věku patnácti let. Mívají však predispozici k hypertrofické kardiomyopatii neboli HCM. Toto srdeční onemocnění je způsobeno asymptomatickým zesílením levé komory. Díky lékům a správné péči se ale mohou šelmy s tímto zdravotním postižením dožít krásného věku. Poměrně často se u plemene vyskytuje i glykemická choroba neboli GSD4, která se dědí po kočičích rodičích a odhalí se bohužel až v pozdním stádiu. Délka života takto nemocného jedince se pohybuje kolem deseti až čtrnácti měsíců. Kočky s genem GSD4 by tak měly být vyloučeny z chovu.

Krmení

Norky je ideální krmit stravou s velkým množstvím čerstvého masíčka, které jim zajistí dostatek zdravých bílkovin. Vybírejte tak pro tu svou velmi kvalitní granulky s vysokým obsahem masa. Je dobré jí dát do misky také vnitřnosti, jako je srdce a játra, které jí dodají životně důležité živiny. Samozřejmě se nesmí zapomínat ani na lahodné a kvalitní pamlsky, kterými žádný chlupáč snad nikdy nepohrdne.