Historie
Přesné události vedoucí k vzniku tohoto plemene nejsou známy. Nicméně víme, že podobní psi žili v Norsku již před 400 lety. Hlavním místem jejich výskytu byla osada Måstad na ostrově Værøy v Lofotech. Psi se využívali na útesech k lovu papuchalků, díky čemuž si vysloužili i své jméno. „Lunde“ je označení pro papuchalky, „hunde“ znamená pes. V různých literaturách je možné jej najít i pod názvem norský ptačí pes. Aby psi mohli tuto práci dobře vykonávat, dostalo se jim do vínku několika anatomických změn, díky kterým mohli bez obtíží šplhat po skalách. S postupnou změnou techniky lovu, kdy se papuchalkové začali v 19. století lovit pomocí sítí, přestali být lundehundové tolik potřební. Díky tomu se populace těchto psů začala tenčit. Přibližně kolem roku 1930 se o plemeno začala zajímat chovatelka Eleanor Christie, která si obstarala několik psů a fen a začala s chovem tohoto plemene. Díky ní plemeno přežilo, protože roku 1943 propukla na ostrovech epidemie psinky a vyhladila všechny psy. Eleanor poslala Lofoťanům několik psů z jejího chovu, čímž opět chov zachránila, protože v následujících letech přišla díky psince o všechny své psy ona. Lofoťané jí její pomoc oplatili a také jí poslali několik psů. Po druhé světové válce se tak podařilo norské lundehundy zachránit a rozšířit jejich populaci. V 70. letech 20. století začali být lundehundové exportováni do dalších zemí jako Švédsko, Dánsko, Německo či Finsko. Do České republiky byl první lundehund dovezen MVDr. Renatou Kosinovou roku 2003 z USA. Doktorka Kosinová se postarala o první vrhy lundehundů v ČR, první vrh se narodil roku 2006. Vzhledem k tomu, že papuchalkové jsou dnes chráněným druhem, mají tito psi pouze společenské, nikoliv pracovní, využití.
Chování a temperament
Norský lundehund je dnes brán jako společenské plemeno. Je velice milý, veselý a živý. Na svém pánovi je hodně závislý, vyžaduje dostatek pozornosti a kontaktu. Je velice hravý, proto se hodí i k dětem. Je však velice důležité, aby se k němu děti chovaly s respektem a citem. Na nově příchozí upozorní štěkotem, ale díky své mírumilovné povaze z něj nikdy nebude velký hlídač. Je nekonfliktní, s ostatními psy vychází dobře. Stejně tak i s jinými zvířaty, pokud je správně socializován. Lundehund je velice inteligentní a učenlivý, ale také citlivý. Při výcviku je potřeba brát na toto ohled. Je důležité na něj nepospíchat, protože umí být i umíněný a nebude nic dělat proto, že se to po něm vyžaduje. Je hodně aktivní a energetický. Výborně se hodí na delší procházky nebo některé psí sporty. Pokud mu však budete dělat společnost, vydrží s vámi ležet i na gauči. Na vycházkách se drží u páníčka. Pokud ale dostane příležitost prohnat nějaké ptáky, počítejte s tím, že si ji nenechá utéct.
Vzhled
Tento malý, špicovitý pejsek má několik anatomických zvláštností, které jej odlišují od jiných psů a které mu pomohly v minulosti s jeho loveckou prací. Celkově budí obdélníkový dojem. Hlava je středně široká, klínovitého tvaru. Oči jsou mírně šikmé, duhovka má žlutavě hnědou barvu. Uši mají trojúhelníkovitý tvar a střední velikost. Jsou velice pohyblivé a nesené vztyčeně. Chrupavka ušního boltce má možnost se stáhnout a uzavřít tak zvukovody. Tím je zajištěna ochrana před vodou. Krk je dobře utvářený, středně silný, s patrným límcem. Je dobře pohyblivý. Největší zvláštností jsou lundehundí končetiny. Přední tlapky mají celkem osm polštářků. Celkově mají nejméně šest prstů, přičemž alespoň pět jich musí doléhat na zem. Hrudní končetiny mají schopnost se roztáhnout do stran v úhlu až 90°. Díky tomu mohli psi při lovu dobře šplhat. Pánevní končetiny mají sedm polštářků na každé tlapce. Celkově mají nejméně šest prstů, přičemž alespoň 4 z nich leží na zemi. Ocas je středně vysoko nasazený. Nesen je buď nad hřbetem stočený do mírného kroužku nebo svěšený. Srst je hustá a hrubá s měkkou podsadou. Barva je vždy v kombinaci s bílou, buď odstíny od červené k béžové nebo bílá s tmavými znaky. Důležitá je také správná výška a hmotnost. U psů je to 35-38 cm při cca 7 kg. Fenky měří 32-35 cm s hmotností cca 6 kg.
Péče a životní podmínky
Jak už bylo zmíněno, lundehund vyžaduje společnost majitele a citlivý, ale pečlivý přístup. Náplň zábavy by měla být různorodá, aby se nenudil. Není vhodný k pobytu v kotci. Na páníčkovi je sice závislý, ale pokud je správně vychován, dokáže být i sám, než páníček přijde z práce. Celková péče není nijak náročná. Spočívá především v pravidelném kartáčování. V období línání je třeba tuto péči znásobit. Dalším důležitým bodem je péče o drápky. Některé drápky se obrušují při chůzi, ty nadpočetné, které se země nedotýkají, je nutné pravidelně zkracovat. Pokud by zkrácené nebyly, hrozí jejich přerůstání, stočení a zapíchnutí do polštářku, což je velice nepříjemné a bolestivé. Vzhledem k tomu, že se jedná o menší plemeno, je zde zvýšené riziko výskytu zubního kamene. Nejlepší je prevence v podobě doplňků stravy nebo pravidelného čištění speciálním kartáčkem. Pokud je zubní kámen již silný, je potřeba jeho odstranění v celkové anestezii.
Zdraví
Lundehundi jsou poměrně zdravé plemeno. Běžné choroby malých plemen se u nich moc nevyskytují. Luxace pately nebo onemocnění očí se vyskytují vzácně. Norský lundehund má však svoji nemoc, tzv. lundehundí syndrom. Jedná se o onemocnění trávicího traktu, kdy je vylučována bílkovina. Pokud nemoc vypukne, projevuje se zvracením a průjmy, otoky a vodnatěním bříška. Také se zhoršuje kvalita srsti. Pokud pejsek onemocní, je potřeba nasadit vhodnou léčbu a dietu. Pak může vést spokojený psí život i s tímto handicapem.
Krmení
Norský lundehund byl zvyklý si potravu lovit. Proto mu nejvíce vyhovuje přirozená strava BARF. Je však nutné, aby strava byla vyvážená a obsahovala všechny potřebné složky, včetně vitaminů a minerálních látek. Případně je možné využít kompletní krmné konzervy. Pokud jsou ale podávány trvale, je vhodné k nim připojit nějakou sacharidovou složku, tj. rýži či těstoviny. Pokud se na sestavování vyváženého jídelníčku necítíte, můžete využít i granulované krmivo. Je vhodné však volit krmivo holistické, bez obilovin a s vysokým obsahem masa. Pokud pejska postihne lundehundí syndrom, bude potřebný přechod na speciální stravu/dietu, kterou určí veterinární lékař.
Platební metody
