Historie
Norvičský teriér sdílí dvou historii s norfolk teriérem. Pochází z Anglie, kde plnil funkci malého teriéra určeného k lovu drobných škůdců a hlodavců v domě a ve stájích, pomáhal při lovu na lišku a v neposlední řadě byl dobrým společníkem. Původně byla obě plemena chována společně a norvičský teriér byl považován jen za jinou formu norfolk teriéra. Mnozí chovatelé zastávali názor, že se jedná o jedno plemeno a rozdíl že je pouze v oblasti uší, které bývají buď sklopené nebo vztyčené. Jiní chovatelé se snažili prokázat, že rozdílů je mnohem více a že se jedná a dvě rozdílná plemena. Jejich snaha byla v roce 1964 korunována úspěchem v podobě plnohodnotného uznání obou samostatných plemen. V Americe došlo po vzoru Anglie ke stejnému rozdělení na dvě samostatná plemena v roce 1979 a dnes se tak již celosvětově setkáváme buď s norvičským teriérem nebo norfolkským teriérem.Chování a temperament
Norvičský teriér je malý, čilý a nebojácný, zvědavý pes, který je ke svému pánovi velmi přítulný a loajální a je mu oddaný a věrný. Snadno se cvičí, protože za pamlsek udělá cokoli. Oproti ostatním teriérům má menší lovecký pud a je více vázáný na svého pána. Velmi dobře vychází s dětmi a je jim dobrým společníkem. Jako všichni teriéři rád honí veverky a různé drobné hlodavce. Také velice rád štěká a potěšením je pro něj hrabat na zahradě. Celý život zůstává hravý. Rád si hraje s míčky a ochotně je aportuje. Norvičský teriér je malý vzrůstem, ale je to velký hlídač, protože na vše podezřelé upozorní štěkotem. Pro bezproblémové soužití se sousedy není špatné naučit psa povel „Ticho!“Vzhled
Norvičský teriér patří mezi nejmenší plemena teriérů. Hlava je široká s jasně definovaným stopem. Tmavé, oválné oči mají bystrý výraz. Norvičský teriér má středně velké, špičaté uši, které jsou nasazeny široko a bývají neseny vztyčené. Silný krk plynule přechází do plecí. Hrudník je kompaktní s dobře klenutými žebry a rovnou linii zad. Středně dlouhý ocas je u kořene hrubý a směrem ke špičce se zužuje. Končetiny norvičského teriéra jsou krátké, pevné a rovné. Zakončené jsou kulatými kočičími tlapkami s pevnými polštářky. Norvičský teriér má přiléhavou, tvrdou drátovitou krycí srst, která je doplněná kratší hustou podsadou. Na krku je srst delší a vytváří límec. Norvičského teriéra můžeme spatřit v barvě pšeničné, všech odstínech červené, černé s tříslovou nebo šedé. Dospělý jedinec má kohoutkovou výšku 25-26 cm a dosahuje váhy kolem 5 kg.Péče a životní podmínky
Norvičský teriér dobře snáší teplo i chlad a po většinu roku by mohl žít venku, ale zároveň je to pes, který miluje společnost svého pána a nerad zůstává dlouho sám. Protože se dokáže velmi dobře přizpůsobit životu v bytě, není důvod ho nechávat samotného na zahradě a bránit mu v přístupu do domu. Je to aktivní společník, který potřebuje pohyb a nějaké zaměstnání. Jeho inteligence a dobrá paměť mu nebrání naučit se jakýkoliv povel a norvičský teriér tak může excelovat v různých psích disciplínách. Zvládat bude agility, agility cross, poslušnost, rally, flyball nebo dog dancing. Výcvik norvičského teriéra není složitý a zvládne ho i začínající chovatel.Srst norvičského teriéra vyžaduje pročesání jednou týdně a dvakrát do roka je potřeba upravit srst trimováním. Stříhání není vhodné, protože způsobuje horší kvalitu srsti. Vhodná je pravidelná ústní hygiena, kterou lze zajistit pomocí speciálních psích pamlsků nebo upravených kartáčků pro psy. Občas je vhodné zkontrolovat oči a uši, aby se včas odhalily případné záněty a v případě potřeby se provádí zkrácení přerostlých drápků.
Zdraví
Norvičský teriér patří mezi přirozeně zdravá a dlouhověká plemena. Ve zvýšené míře se u něj neobjevují žádné nemoci, ale i u norvičského teriéra může v průběhu života dojít k výskytu některých chorob. Stejně jako u jiných malých plemen se může vyskytnout tracheální kolaps, prodloužené měkké patro nebo epilepsie. Jistou zdravotní komplikací je také fakt, že u tohoto plemene se ve zvýšené míře vyskytuje potřeba císařského řezu při porodu štěňat.Krmení
Norvičský teriér je velkým milovníkem jídla a říká se, že sní cokoli, co dříve nesní jeho. Láska k jídlu jde ruku v ruce se sklonem k obezitě. Proto by měl každý chovatel dávat psovi pouze tolik jídla, kolik vzhledem ke svému věku a aktivitě potřebuje. Doporučuje se půl až jeden šálek kvalitního suchého krmiva. Denní krmná dávka by měla být rozdělena do dvou porcí v průběhu dne. U správně krmeného psa byste měli pohmatem cítit dvě poslední žebra.
Platební metody
