Možná si to neuvědomujeme, ale naše psychické rozpoložení má na naše čtyřnohé miláčky větší dopad, než bychom čekali. Psi nás totiž nevnímají jen očima nebo ušima. Čichají změny v našem těle, které jsou způsobené emocemi, a sledují naši řeč těla.
Když jsme vystresovaní, smutní nebo naštvaní, mění se nejen naše chování, ale i pach, který vyzařujeme. A pejsci jsou na takové signály extrémně citliví. Dokážou nás „přečíst“ často lépe než lidé okolo nás. A podle toho také reagují. Někteří se stáhnou, jiní se nás snaží svou přítulností a souznícím pohledem uklidnit a nehnou se od nás na krok.
Vlastní zkušenost
Když jsem měla svého prvního pejska, začala jsem si všímat jedné zvláštní věci. Čím byl Maxíček starší, tím víc a intenzivněji reagoval na mé emoce. Když jsem se zrovna cítila špatně, byla nervózní nebo smutná, měnil se i jeho výraz a chování. Někdy ke mně jen tiše přišel a ustlal si na mém břiše či nohách, jindy byl neklidný nebo se ode mě nehnul ani na krok. Když už byl hodně starý a já byla zrovna ve stresu, okamžitě na to jeho zdravotní stav zareagoval. A určitě to nebyla náhoda. Je tedy důležité se držet v psychické pohodě nejen kvůli nám samým, ale i pro naše chlupáčky.
Že vám to přijde zvláštní? Zkuste si vzpomenout na chvíle, kdy jste byli nemocní. Jak se tehdy váš psí parťák choval? Možná byl klidnější, hlídal si vás nebo se k vám tulil víc jak obvykle. Stejně jako hafani dokážou vycítit fyzickou bolest, vycítí i tu psychickou. Emoce pro ně nejsou neviditelné. Jsou pro ně stejně skutečné jako hračky, pamlsky nebo pachy na procházce, ať chceme nebo ne.
Možná je na čase se na své nejvěrnější čtyřnožce začít dívat trochu jinak – nejen jako na oddané kamarády, ale jako na vnímavé a citlivé dušičky, které s námi prožívají všechno dobré i zlé. A příště, když vás přepadne smutek, zkuste chvíli pozorovat svého psíčka. Možná vám dá najevo, že v tom nejste sami.