Pekingský palácový psík 🐶

Pekingský palácový psík patří mezi nejstarší psí plemena. První zmínky o tomto plemeni pocházejí z období 8. století, kdy ve staré Číně vládla dynastie Tang. Pekiňáci byli tehdy považováni za posvátné psy, jejich vlastnictví bylo výhradní výsadou královské rodiny a psi nikdy neopustili zdi císařského paláce. Každý pes měl svého ošetřovatele a krádež pekinéze byla trestána smrtí. Do Evropy se první pekiňáci dostali v roce 1860. Tehdy britští a francouzští vojáci dobyli Peking, kde pak v královském paláci našli psy, pro ně tehdy neznámé rasy. Britský armádní důstojník Charles Gordon zakázal jejich usmrcení a následně je přivezl do Anglie jako válečnou kořist. I v Anglii byli pekiňáci dlouho pouze v držení královské rodiny a šlechty. Jednu fenku z válečné kořisti získala samotná královna Viktorie. Časem se pekinéz dostal přes Atlantik do Ameriky a i tam brzy vzbudil velký zájem chovatelů. Dnes je pekingský palácový psík rozšířený po celém světě. Nejvíce zástupců této rasy je chováno v Anglii, Francii a Americe.

Pekinéz je malý vzrůstem, ale velký svou hrdostí a sebevědomím. Je to velice klidný pes s aristokratickým chováním. Trénink pekingského palácového psíka je opravdová výzva. Plemeno vyniká velkou inteligencí, která je však kompenzována velmi nezávislou myslí a tvrdohlavostí. Jediným správným řešením je trpělivý, konzistentní výcvik za pomocí pozitivní motivace a odměn. Na tvrdé tréninkové metody reagují tito psi velmi negativně. Ke své rodině je pekinéz velmi laskavý a milující, ale bývá ostražitý a rezervovaný vůči cizím lidem. S jinými psy někdy nevychází a obecně dává přednost soužití s dalšími pekiňáky, před soužitím se psy jiných ras. Občas se u něj projevují sklony k žárlivosti. Hodně záleží na včasné socializaci. Pekingský palácový psík bude kamarád s každým, koho se rozhodne zahrnout do své „královské“ rodiny. Během dne vyžaduje častou pozornost a jen velmi nerad zůstává osamocen.

Vzhled pekingského palácového psíka se v průběhu staletí příliš nezměnil. Je to malý, kompaktní pes s dlouhou srstí, malou zploštělou hlavou a krátkým čenichem. Podle pověsti je jeho „lví vzhled“ výsledkem velké lásky lva a opice. Oba museli požádat o svolení Ah Chua – patrona všech zvířat. Ten jim svazek povolil, pokud se lev vzdá své síly a velikosti. Hlava pekinéze je středně velká. Tmavé oči jsou lesklé. Krátký krk přechází v mírně zavalité tělo. Nohy jsou krátké, svalnaté a mírně zahnuté. Chod je pomalý, vznešený a působí valivým dojmem. Vysoko nasazený ocas je nesen nad hřbetem, stočený k jedné straně. Dlouhá, rovná srst tvoří v oblasti krku hřívu. Osrstění se skládá z delší hrubší srsti a kratší měkké podsady. Povoleny jsou všechny barvy a jejich kombinace, s výjimkou jantarového zbarvení a albinismu. Zvláštností je, že pokud je pekinéz chován v teplém prostředí, zbaví se časem dlouhé srsti a ta mu pak již nedoroste. Plemeno má kohoutkovou výšku 15-23 cm a v dospělosti dosahuje váhy 3-6 kg.

Pekinéz by měl být vždy chován v bytě. Proto je to velmi vhodný pes do bytů a městských obydlí. Péče o srst je poměrně náročná a vyžaduje pravidelné, každodenní kartáčování a česání. Důležité je také odstraňování nečistot z okolí očí a pravidelné čištění záhybů na obličeji. Koupel je doporučována podle potřeby jednou až dvakrát za měsíc. Vždy by měly být používány speciální šampony pro psy, nejlépe s následnou aplikací kondicionéru pro snadnější rozčesávání srsti. Protože pekiňáci většinou nemají dostatek příležitostí obrousit si drápky přirozeným způsobem, je nutné provádět podle potřeby jejich zkrácení.

Toto plemeno má některé typické zdravotní problémy, úzce související s jeho vzhledem. Zploštělé čenichy často způsobují problémy s dýcháním. Psi nejsou schopni správně regulovat svou tělesnou teplotu ve velmi chladném nebo teplém počasí. Časté jsou také problémy s očima. U pekinéze se často vyskytují oční vřídky, suché oko, šedý zákal, entropium nebo progresivní retinální atrofie. Mezi nejčastější příčiny úmrtí patří problémy s kardiovaskulárním systémem.

Doporučuje se kvalitní suché krmivo rozdělené do dvou denních jídel. Pekinéz má obecně malou pohybovou aktivitu, a proto není nutné dávat mu větší porce jídla nebo volit příliš kalorické krmivo určené pro pracovní plemena. Pekiňáci jsou podsadití psi, ale neměli by být tlustí. Proto zvolte správný druh krmiva a upravte krmnou dávku podle aktuálních potřeb vašeho psa tak, aby byly uspokojeny jeho nutriční požadavky, ale zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému tloustnutí a obezitě psa.

Odkaz na oficiální klub plemene v ČR

Stačí kliknout.