Pikardský ovčák 🐶

Pikardský ovčák je nejstarší z francouzských ovčáckých plemen. Do Francie se dostal společně s Kelty už kolem roku 800 n.l. Předpokládá se, že mezi jeho předky patří briard, bauceron a některá další ovčácká plemena. Neupravený, rozcuchaný vzhled je možná důvodem, proč se pikardský ovčák nestal králem výstav a přehlídek, ale sloužil hlavně k práci. Do života plemene krutě zasáhly obě války, po jejichž skončení se pikard ocitl téměř na hranici vyhubení. Následky obou válek se už nepodařilo napravit a i dnes je pikardský ovčák vzácné, málopočetné plemeno.

Pikard je citlivý, inteligentní a laskavý pes se smyslem pro humor. Nové povely se učí rychle, ale jeho výcvik komplikuje jeho tvrdohlavost. Základní výcvik je však nezbytností, stejně jako včasná socializace. Během prvních dvou let života by měl být pes seznámen s co největším počtem různých životních situací. Pikardský ovčák je příjemný společník pro svého pána, ale vůči cizím zůstává ostražitý. Přestože je dnes chován hlavně jako společenský pes, stále má velmi silné sklony k pasení. Toho lze využít a zapojit psa do některého ze psích sportů, kde tuto vlastnost upotřebí. Pikardský ovčák má rád vodu a velmi rád plave. Na jiná zvířata v domácnosti si zvykne a vychází s nimi, pokud s nimi vyrůstá od malička. Na svého majitele je velmi fixován a těžko si zvyká na nového pána. Těžce snáší samotu a i kratší odloučení v něm vzbuzuje separační úzkost.

Středně velký ovčácký pes, původem z Francie. Vzhledem se podobá grifonovi. Pikardský ovčák je silný, dobře stavěný pes s dobře vyvinutým svalstvem. Hlava svou velikostí poměrově odpovídá zbytku těla. Středně velké oči mají tmavou barvu. Středně velké uši mívají délku do 10 cm, jsou poměrně vysoko nasazené a bývají neseny vztyčeně. Nosní houba je vždy černá. Pikardský ovčák má dobře vyvinutý hrudník a mírně vtažené břicho. Středně dlouhý ocas bývá nesen pod hřbetní linii. Polodlouhá, hrubá srst pikardského ovčáka je doplněna kratší, jemnou podsadou. Povolené barvy srsti jsou šedá, šedočerná, šedomodrá, šedočervená, světle nebo tmavě plavá nebo šedá s černým odleskem. Plemeno má kohoutkovou výšku 55-65 cm a v dospělosti dosahuje váhy 27-34 kg.

Pikardský ovčák je předurčen k pohybu a práci. Nejlepším prostředím pro něj tak bude vesnice nebo malé město, ale překvapivě dobře se přizpůsobí i životu ve městě, pokud mu majitel zajistí dostatek pohybu a aktivit. Skvělou volbou je zapojení psa do některého ze psích sportů. Vhodnou aktivitou bude treibball, agility nebo agility cross, dog trekking, běhání se psem nebo triatlon. Pikard je na svého pána citově velmi vázaný a pokud je ponechán sám, trpí úzkostí z odloučení. Proto by mu měl být umožněn v maximální možné míře kontakt s majitelem a nejlépe i přístup do domácnosti, aby svůj život mohl se svým pánem co nejvíce sdílet. V našich podmínkách ani nelze pikarda chovat celoročně venku a minimálně během zimy je nutné ho chovat v domě. Pikardí srst je velmi nenáročná na údržbu. Tito psi nemají typický psí zápach, proto koupání není nutné a provádí se pouze výjimečně. Postačí tedy pouze pravidelné česání asi jednou týdně a občasné odstranění srsti z uší psa.

Přestože pikardský ovčák není celosvětově příliš rozšířeným plemenem, nevyskytují se u něj ve větší míře genetické choroby. Z možných zdravotních komplikací u něj může dojít k výskytu dysplazie kyčelního kloubu, progresivní atrofie sítnice nebo dysplazii lokte. Vzhledem k relativně malému počtu chovných jedinců jsou jednotlivé chovy pečlivě hlídány, zdravotní záznamy jsou shromažďovány a pravidelně vyhodnocovány.

Pro zajištění správné a komplexní výživy se doporučuje vysoce kvalitní suché krmivo. Druh krmiva a velikost krmné dávky se může měnit v závislosti na ročním období, věku a úrovni aktivity psa. Někteří pikardi bývají v jídle dosti vybíraví a je těžké se s nimi shodnout  na vhodném granulovaném krmivu, ke kterému by neměli výhrady a byli ochotni ho konzumovat.

Odkaz na oficiální klub plemene v ČR

Stačí kliknout.