Historie
Již v 5. století se vědělo, že je vhodnější, aby psi pracující u stád měli bílé zbarvení. Jednak se skvěle ztratili ve stádě svých svěřenců a také byli pro pastevce dobře rozeznatelní od případných predátorů – vlků a medvědů. Podhalaňský ovčák se začal objevovat až v 17. století a mezi jeho předky patří maďarský kuvasz, slovenský čuvač či maremmansko-abruzský pastevecký pes. Plemeno se začalo nejvíce rozvíjet v období mezi světovými válkami. Tehdy vedl chov podhalaňských ovčáků Mauryc Trybulski, který sepsal první plemenný standard. V roce 1937 se více než sedmdesát psů představilo na první oficiální výstavě. I když Trybulski v roce 1944 padl, jeho kolegové v chovu pokračovali dál. Podhalaňský ovčák měl velmi dobře rozdělenou práci s polským nížinným ovčákem. Zatímco polský nížinný ovčák pracoval především se stádem, podhalaňský ovčák stádo chránil před predátory a zloději. Největší rána pro plemeno přišla v 50. letech, kdy došlo k založení Tatranského národního parku a tím k úpadku pastevectví. Díky své povaze však podhalaňský ovčák našel nové uplatnění jako hlídač domů a pozemků, společník nebo služební pes. Plemeno bylo FCI uznáno v roce 1963. Mimo svou domovinu se vyskytuje ve velmi málo zemích. I v České republice však můžete najít chovatelskou stanici tohoto krásného pasteveckého psa.
Chování a temperament
Podhalaňský ovčák je odvážný a vyrovnaný pes. Je skvělým hlídacím psem, který dokáže samostatně vyhodnocovat různé situace. Vždy bude řádně střežit přidělené území. K cizím lidem je nedůvěřivý a vždy připravený zakročit. Velmi důležitá je jeho důsledná, ale láskyplná výchova. Nerad se podřizuje člověku, proto se nehodí pro začátečníka. Pokud se s ním ale sladíte na stejnou notu, získáte skvělého společníka a parťáka. I když se ve správných rukách naučí základní povely, nikdy nebude díky své tvrdohlavosti a samostatnosti slepě poslouchat. Ke své rodině je naprosto loajální a neváhá za ni bojovat či dokonce položit život. K dětem je velmi tolerantní a jemný. Přesto však důrazně doporučujeme mít jejich vzájemný kontakt pod dozorem. S jinými zvířaty vychází velmi dobře, u jiných psů záleží na tom, jak se společně sladí. Pokud si pejskové mezi sebou sednou, jedná se o velmi dobře fungující smečku.
Vzhled
Jedná se o psa s obdélníkovým rámcem a silnou, kompaktní stavbou těla. Délka těla u psů je o trochu menší než délka těla u fen. Lebka je zaoblená, čelní rýha je měkká. Stop je jasně vyznačený. Nosní houba je černá, středně velká. Tlama je silná a postupně se zužuje. Zuby jsou pravidelné a silné, uskupeny v nůžkový nebo klešťový skus. Středně velké oči jsou tmavě hnědé barvy. Okraje očních víček jsou tmavé. Uši jsou středně dlouhé, trojúhelníkovitého tvaru a dobře osrstěné. Boltec je pohyblivý. Středně dlouhý krk je svalnatý, bez laloku a je pokryt hustou hřívou. Trup je dlouhý a mohutný s jasně vyznačeným kohoutkem. Ocas není příliš vysoko nasazen. Nesený je pod úrovní hřbetní linie. V akci je nesen vysoko nad hřbetní linií, ale není stočený. Svěšený dosahuje k hleznům. Na hlav, tlamě a předních částech končetin je srst krátká a hustá. Krk a trup jsou poryty dlouhou a hustou srstí. Podsada je bohatá. Na krku je patrný bohatý límec, stejně tak je bohaté osrstění ocasu. Jediné přijatelné zbarvení je jednolité bílé. Výška v kohoutku u psů je 65-70 cm, u fen 60-65 cm. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 45-69 kg.
Péče a životní podmínky
Pro spokojený život je pro podhalaňského ovčáka velmi důležitý prostor. Je to plemeno, které se absolutně nehodí do bytu. Pokud bude mít k dispozici větší území, bude si je střežit a může být celoročně venku. Nehodí se však do malého venkovního kotce. Ke spokojenosti potřebuje také pravidelné dlouhé procházky a pravidelný kontakt s rodinou. Péče o srst není nijak náročná. Postačí pravidelné vyčesávání, aby se odstranily odumřelé a uvolněné chlupy. V období línání je potřeba vyčesávání častější. Srst má samočistící schopnost, proto se nedoporučuje časté koupání. Při celoročním pobytu venku je také potřeba myslet na to, aby se měl pejsek kde schovat před nepřízní počasí. Dále je důležité ošetření proti vnějším parazitům. Pokud pracuje pes u stáda, doporučujeme častěji provádět ošetření proti vnitřním parazitům nebo alespoň rozbor trusu. Stejně jako u každého psa by pak měla být samozřejmostí pravidelná kontrola uší a drápků.
Zdraví
Jedná se o zdravé plemeno, které není tolik zatížené genetickými onemocněními. Trápit ho může dysplazie kyčelního nebo loketního kloubu, stejně jako je tomu u jiných velkých plemen. Doporučujeme tedy podávání kloubní výživy. Dalším problémem, který jej ohrožuje, je torze žaludku. Jedná se o akutní, život ohrožující problém, kdy se žaludek nafoukne a přetočí. Bez včasného operačního zásahu veterináře může pejsek uhynout. Pokud je to tedy možné z pracovního hlediska, doporučujeme denní krmnou dávku rozdělit na dvě menší porce. Odpočinek po jídle je pak nevyhnutelný.
Krmení
Podhalaňský ovčák má pomalejší metabolismus a velmi ocení, pokud v jeho stravě nebudou žádné obiloviny. Nejpřirozenější je pro něj krmení BARFem. Doma připravená strava má však svá úskalí. Je důležité, aby majitel dostatek vědomostí o tom, jak má správná dávka vypadat, aby obsahovala dostatek bílkovin a správný obsah tuků a sacharidů. Velmi důležitý je také vyvážený obsah minerálních látek a vitaminů. S tím ale mohou dnes pomoci různé přílohy. Důležité je také mít dostatek času na přípravu porcí a úložného prostoru, kde budete moci jednotlivé porce a suroviny uchovávat. Při velikosti podhalaňského ovčáka se tedy nabízí pořízení opravdu velkého mrazáku. Pokud se na přípravu stravy necítíte, nebo vám to čas a prostor neumožní, můžete zvolit granule. Vždy ale volte granule kvalitní, bez obilovin a pro velká plemena.
Platební metody
