Historie
Předkem polského ogara je pravděpodobně bloodhound a jeho vznik se dá doložit až k roku 1550. Velmi často se vyskytuje v umění, ať už v básních či na dobových obrazech a malbách. Původ má v Polsku, kde jsou a byly rozlehlé zelené oblasti, které od nepaměti lákaly k lovu. Ten má v Polsku velkou historii a lovit bez dobrého loveckého psa, to se zkrátka nedá. Křížením bloodhounda s krajovými honiči vznikl právě polský ogar, který si ze všech plemen vzal jen to nejlepší. Milou povahu, vytrvalost, silnou stavbu těla a dobrou srst. Do dnešní doby je poměrně hojně chovaným a s oblibou využívaným loveckým psem.
Chování a temperament
Brakýř je velmi přátelské a milé plemeno. Má rád společnost zvířat i lidí, snad i proto si užívá výcvik každého druhu. Rád pracuje, stopuje, loví, ale s radostí se s vámi vydá i na běžky nebo túru. Není to rozhodně pecivál, dokáže na vás počkat doma, než přijdete z práce, ale po návratu mu musíte aktivně vynahradit tuto dobu. Můžete se domluvit na společné aktivitě i s jinými pejskaři, ogar je zvyklý pracovat ve skupině a se psy tak nemá zpravidla žádný problém a nedochází tedy ke rvačkám. Má skvělý orientační smysl, dokáže si vás dobře najít. V případě, že máte v okolí menší zvířata jako slepice, sousedovu kočku, králíky a podobně, učte ogara odmala na to, že jde o rodinu, ne kořist. Přeci jen je to srdcem lovec.
Vzhled
Polský ogar je středně velké plemeno se silnou stavbou těla, které je kompaktní, mohutné ale ne těžkopádné. Je velmi dobře osvalený. Díky tomu všemu opravdu není příliš rychlý, ale opravdu spolehlivý a vytrvalý. Hlava je mohutná a ušlechtilá, nosní hřbet je stejně dlouhý jako mozkovna. Uši jsou posazené níže, visící, kulatě zakončené. Hrudník, hřbet i záď jsou široké. Ocas je delší, nesený svěšený, pouze v běhu je zvednutý do výše hřbetu. Srst středně dlouhá, hrubá, s hustou podsadou. Zbarvení srsti je rezavé až hnědé, tělo tmavě šedé až černé. Bílá barva srsti je povolena pouze ve formě hvězdičky na čele, která může přecházet v lysinku. Dále se může objevit znak na hrudi a koncích končetin a ocasu.
Péče a životní podmínky
Polský ogar je pes, který mimo dobré boudy s kotcem, pohybu a kvalitního krmiva nepotřebuje téměř nic. Srst je stavěná na venkovní podmínky, dobře se sama za sucha čistí, takže kartáčování potřebuje občas a mytí téměř vůbec. Samozřejmě, pokud budete ogara chovat doma v bytě, náročnost na údržbu srsti bude o něco zvýšená. Myslete hlavně na to, že brakýř je aktivní pes, proto denně zařazujte pohyb.
Zdraví
Toto plemeno má opravdu dlouhou historii a za celou dobu není známa žádná závažná choroba nebo vada, která by ohrožovala jeho zdraví. Pořiďte si kvalitní štěně od dobrého chovatele, dbejte na dobré krmivo a pravidelnou veterinární péči. Tak učiníte maximum pro zdraví tohoto psa.
Krmení
Krmivo volte kvalitní, plnohodnotné, nutričně vyvážené a spíše kaloričtější. Brakýř bude rád za syrové krmivo, ale ani s granulemi nemá žádnou potíž. Určitě je dobré přizpůsobit dávku krmiva množství aktivity. Pokud máte dny, kdy zvládnete akorát procházku, a pak dny, které strávíte celodenní aktivitou v lese či na horách, dávka krmiva se může lišit až dvojnásobně! Čím více energetického výdeje (a že tenhle pes umí vydat hodně), tím více poté potřebuje živin. Nedělejte ale kompromisy v kvalitě. Málo jakostní krmivo dodá nedostatečné množství vitaminů, minerálů i bílkovin. Regenerace ani výživa nebude dostatečná a tento fakt se rychle podepíše na stavu srsti, kůže a později i celkovém zdraví a aktivitě.
Platební metody
