Kočky odjakživa působí, jako by se narodily s vnitřním přesvědčením, že jsou středem vesmíru. Zatímco my dokážeme půl hodiny přemýšlet, zda jsme nebyli trapní, moc hluční nebo příliš neohrabaní, kočka se s klidem rozvalí uprostřed stolu, olízne si packu a zahledí se do dáli s výrazem „obdivuj mě“. Nepotřebuje ničí souhlas ani potvrzení své hodnoty. Nedělá kompromisy. Neprosí o pozornost. Je to chodící definice „ber, nebo nech být“.
Zkuste dát kočce povel. Pravděpodobně nastane hrobové ticho umocněné vyzývavým pohledem, který říká, že jste se asi zbláznili. Okamžitě vám tím připomene, kdo je u vás doma pánem. Kočky neplní přání. To ony rozhodují, kdy je vhodná chvíle na vaši existenci. Mazlení probíhá jen tehdy, když to chtějí ony. A pokud s vámi sdílí postel, děje se to výhradně za jejich podmínek. Zatímco vy si chráníte svůj kousek matrace, kočka spí v naprosté spokojenosti přesně tam, kde se jí zachce. Jejich svět, jejich pravidla.
Ví, že na její přítomnosti záleží
Představte si, že byste se chovali jako vaše kočka. Přijdete na návštěvu, bez pozdravu se rozvalíte uprostřed gauče, a když vám přistane nabídka kávy, tak jen pohrdavě přikývnete a odvrátíte zrak. Zní to trochu moc? Možná. Ale právě v tom je ten rozdíl - kočka si takové chování může dovolit. Ne proto, že by byla neomalená, ale protože v tom není ani špetka pochybnosti. Ví, že na její přítomnosti záleží, a nemusí to nikomu dokazovat.
Kočky si svou nezávislost nevymyslely. Evoluce je naučila, že přežít znamená spoléhat se jen na sebe. Není tedy divu, že dnes působí tak sebejistě. Nečekají, že jim někdo něco přinese. Neomlouvají se za svůj prostor. A už vůbec nečekají, že se jim někdo přizpůsobí. Možná bychom si z toho mohli něco vzít - přestat se tolik snažit zavděčit a víc se soustředit na to, jací jsme doopravdy. Být sami sebou, i když zrovna nenaplňujeme očekávání druhých. Nehonit se pořád za uznáním, ale naučit se stát si za svým.
Jen čistá autenticita
Kočky samozřejmě nemají ego v tom psychologickém smyslu, jak ho vnímáme u lidí. Neuvažují nad tím, co si o nich ostatní myslí, a neřeší, jestli zrovna „ztratily důstojnost“, když spadnou ze stolu. Mají ale neuvěřitelně jasno v tom, co chtějí, a nemají problém si o to říct. Nebo si to prostě vzít. Zatímco my přemítáme mezi dvěma možnosti a zvažujeme všechna pro a proti, kočka si nám suverénně sedne na klávesnici uprostřed psaní diplomky. Není to arogance, jen čistá autenticita.
Platební metody
