Historie
Historie ruského toy teriéra sahá až do 18. století. První zmínky o těchto psích mrňousech pocházejí z Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu. Původně byli chováni jako společníci šlechticů a bohatých rodin. Jejich malá velikost je pravděpodobně výsledkem účelného křížení menších teriérů a malých trpasličích špiců. Po dlouhou dobu byl ruský toy teriér považován za výsadu bohatých, ale postupem času se začal stávat oblíbeným i mezi běžnými lidmi. Během 20. století byl plemenný standard ruského toy teriéra stanoven, což vedlo k stabilizaci vzhledu a charakteru plemene.
Existují dvě varianty, krátkosrstý a dlouhosrstý ruský toy. Zatímco hladkosrstí byli dříve známí jako ruští toy teriéři, dlouhosrstým se přezdívalo moskevští dlouhosrstí toy teriéři. Roku 1988 byly obě varianty spojeny pod jeden název, který získal dnešní podobu až v roce 2006, kdy bylo plemeno přidáno na seznam psích plemen vedený Mezinárodní kynologickou federací.
Chování a temperament
Přestože jsou jedinci plemene ruský toy malé velikosti, mají velký temperament, jsou velice veselí a rádi se zapojují do různých aktivit jako cvičení, agility anebo obedience. Jsou to také oddaní společníci a věrní členové rodiny, kteří si své páníčky zamilují a hlídají je na každém kroku. Špatně snáší samotu, takže pokud nebýváte často doma a nemůžete se pejskovi dostatečně věnovat, není tento chlupáč pro vás. Plusem také je, že se snadno učí povelům a trikům, někdy ale může projevit jistou svéhlavost. Při důsledném a zároveň samozřejmě citlivém vedení je toto plemeno vhodné i pro začínající chovatele.
Vzhled
Jedná se o psíčka malého vzrůstu, kterého si mnozí pletou s krysaříkem. Dosahuje kohoutkové výšky mezi 20 až 28 cm, jeho hmotnost není větší než 3 kila. Typický je jeho delší špičatý čenich a dvě velká postavená ouška. Vybírat lze mezi krátkosrstou a dlouhosrstou variantou. V obou případech je srst hustá, pevně přiléhá k tělu a nemá podsadu. Pro dlouhosrstého toye je charakteristická srst na uších. Vyskytovat se může v černé, bílé, hnědé, červené, modré, lila, plavé nebo krémové barvě. Kromě jednobarevného zbarvení jsou přípustné i znaky v jiné barvě.
Péče a životní podmínky
Ruský toy není náročný na péči. Hladkosrstá varianta téměř nelíná, dlouhosrstým stačí kožíšek jednou až dvakrát týdně pročesat. Je nutné pravidelné zastřihování drápků, na které se můžete vrhnout sami, nebo se vydat do některého ze psích salonů či se obrátit na veterináře, který rovnou může pejska preventivně zkontrolovat. Vzhledem k velikosti je vhodný pro život v bytě, ale vyžaduje pravidelný pohyb.
Zdraví
Ruský toy má to štěstí, že se obecně těší dobrému zdraví. Jak už to ale u malých pejsků bývá, může se u něj objevit luxace pately neboli vykloubení čéšky, což vede k pohybovým obtížím, a také sklon k tvorbě zubního plaku a kamene. Určitě je vhodná pravidelná kontrola u veterináře, abyste měli jistotu, že má psík chrup v pořádku a celkově, že ho nic netrápí. Průměrně se tito hafíci dožívají deseti až jedenácti let.
Krmení
Určitě vybírejte kvalitní krmivo, které je určeno malým plemenům pejsků. Vždy se podívejte na složení, kde by mělo být na první místě zastoupeno maso. Naopak obiloviny by neměly být v krmivu zastoupeny vůbec, případně minimálně. Pejska určitě potěší, když mu občas přilepšíte baštu o kapsičku anebo třeba paštiku. A samozřejmě jako každý hafík, i ruský toy ocení jako odměnu kvalitní pochoutky. Druhým způsobem krmení je BARF. Při takovém druhu stravování psa ale musíte dbát na to, aby bylo správně vyvážené a mazlíčkovi se dostala veškerá potřebná výživa.
Platební metody
