Historie
Jak již název napovídá, plemeno pochází z oblasti Småland. Je to oblast jižního Švédska, kde je plemeno nejvíce rozšířené. Mezi jeho předky patří německá, polská a pobaltská lovecká plemena, která se vracela do této oblasti s vojáky. Zde se tito psi křížili s místními špici a anglickými honiči. Následující generace tak byly velmi variabilní v barvě srsti a délce ocasu. Plemeno bylo uznáno Švédským kynologickým svazem v roce 1921. Od té doby byl plemenný standard několikrát upraven. Začátkem 20. století pak přišla snaha o obnovu varianty s přirozeně krátkým ocasem. Smålandský honič se používá především k lovu drobnější zvěře, jako jsou lišky, králíci nebo zajíci. Nikdy se nepoužívá ve smečkách nebo na vysokou zvěř. Jeho populace zůstává i nadále velmi nízká a bohužel mimo rodné Švédsko není skoro k vidění.
Chování a temperament
Smålandský honič je velice milý, aktivní a přátelský pes. Svému majiteli je velice oddaný a stejně tak i celé jeho rodině. K dětem se umí chovat hezky a být něžný, je však nezbytně nutné, aby děti věděly, jak se k pejskovi správně chovat. Velice důležitá je u něco správná socializace. Ve štěněčím věku si musí zvyknout na co nejvíce různých situací, ve kterých se v průběhu života může ocitnout, a také mít možnost se seznámit s co největším množstvím podnětů a věcí. Pokud bude socializace správně provedená, je schopný žít v domácnosti s dalším psem. Jinak přítomnost jiných psů nevyhledává a je spíš samotářem. Soužití s malými zvířátky nedoporučujeme, přeci jen se jedná o loveckého psa, který svůj instinkt nezapře. K cizím lidem je odtažitý a nedůvěřivý, je tedy velmi dobrým hlídačem, který se umí řádně ozvat a na příchozího vetřelce vás upozornit. Výcvik je potřeba vést pozitivní motivací, nikdy jej netrestat nebo být dokonce hrubý. Je velmi učenlivý a nemá problém se cokoliv naučit. V potaz je ale potřeba brát jeho nezávislost a loveckou vášeň, díky které nebude moc bezpečné jej pouštět z vodítka. Při lovecké práci je velmi energetický, svou práci vykonává aktivně a vášnivě, pracuje sám.
Vzhled
Jedná se o robustního psa s elegantním pohledem. Stavba těla je silná, ale není těžká. Tělo má kvadratický tvar a jeho hloubka dosahuje téměř poloviny kohoutkové výšky. Hlava je suchá a středně dlouhá. Mozkovna je nejširší mezi ušima, stop je dobře vyjádřen. Nosní houba je černá s velkými nosními otvory. Tmavě hnědou barvu může mít u hnědě zbarvených psů. Morda je dobře vyvinutá, nosní hřbet je rovný a rovnoběžný s osou lebky. Horní pysky jsou lehce převislé. Zuby jsou silné a dobře vyvinuté v nůžkovém skusu. Oči mají mandlový tvar, jsou tmavě hnědé a odráží klidný pohled. Jedinci, kteří mají hnědé zbarvení srsti, mohou mít barvu očí světlejší. Vysoko nasazené uši vystupují nad linií lebky ve chvíli, kdy je pes v pozoru. Středně dlouhý krk je silný a dobře nasazený mezi lopatky. Pružná kůže krku dobře přiléhá. Kohoutek je dobře patrný, hřbet je krátký a silný. Hrudník je dobře vyvinutý s dobře klenutými žebry. Ocas může být dlouhý, kdy je rovný nebo lehce stočený ve tvaru šavle. Může být také poloviční délky. Při pohybu by neměl být nesen nad linií hřbetu. Vrozeně je možný také krátký ocas. Kupírování je ve Švédsku stejně jako u nás zakázáno.
Tvrdá srst je střední délky a dobře přiléhá k tělu. Na zádech a krku bývá hrubší. Podsada je krátká, hustá a jemná. Na hlavě, uších a přední straně nohou je srst krátká a hladká. Na spodní stran ocasu a zadní straně stehen je pak krycí srst delší než na hřbetě. Mezi prsty a polštářky je srst hustá. Zbarvení je černé nebo játrově hnědé s pálením. Pálení je povoleno v jakémkoliv odstínu od jantarové po kaštanovou. Malé bílé znaky jsou povoleny na hrudi a prstech.
Péče a životní podmínky
Smålandský honič je velice energetický a aktivní. Tomu by mělo být přizpůsobeno i jeho prostředí. Pokud nebude využíván lovecky, je potřeba, aby měl možnost dostatečně vybít svou energii. Spokojený tedy bude v rodině, která často chodí na výlety a vycházky. Je to pes, který se nehodí do města, byl by tam velice nešťastný, což by se mohlo podepsat na jeho psychice. Dobře mu bude na venkově, kde bude mít k dispozici domek se zahradou. Pokud mu umožníte trávit čas uvnitř domu s rodinou, bude to oddaný společník. I když jeho srst umožňuje ubytování venku v kotci, je nutné počítat s tím, že jeho charakter se změní a bude vůči rodině více odtažitý a nezávislý. Srst není nijak náročná na péči, postačí pravidelné vyčesávání. Kontrolu si také zaslouží drápky, aby měly správnou délku. Pokud se drápky samy neobrousí, je potřeba je občas zastřihnout. Větší péči pak věnujte pátému drápku, který možnost obroušení při chůzi nemá.
Zdraví
Jak už to u plemen středního a velkého vzrůstu bývá, může smålandský honiče trápit pohybový aparát. Dysplazie kyčelního a loketního kloubu umí pěkně potrápit. Nezapomínejte tedy podávat kvalitní kloubní výživu. Prevence by měla být také kladena na odpočinek po jídle. V případě naplnění žaludku a poté zvýšené aktivity pejska může dojít k přetočení žaludku a jeho nafouknutí. Torze žaludku je život ohrožující akutní stav, proto dbát na klidový režim po jídle a rozdělení denní krmné dávky na dvě menší porce je to nejmenší, co v prevenci můžeme udělat. Povislé uši mohou být skvělým prostředím pro bakterie a kvasinky. Pravidelně tedy uši kontrolujte, případně je můžete vyčistit ušními kapkami. Pokud si je pejsek začne více drbat, neváhejte s návštěvou veterináře. V neposlední řadě je také důležité myslet na ochranu před parazity. Především pak u loveckého plemene. Pokud nechcete pravidelně odčervovat, je vhodné provádět alespoň rozbor stolice, zda se tam skutečně nějaký parazit nenachází. Co se týče vnějších parazitů, doporučujeme spíše sprej nebo pipetku. U pracovního pejska by se mohl za obojek někde zachytit.
Krmení
Smålandský honič nemá žádné speciální nároky na výživu. Nicméně krmivo, které mu budete podávat, by mělo být z kvalitních zdrojů a surovin. Pokud máte čas a prostor k uskladnění surovin, nabízí se možnost BARFování. Doma připravená krmná dávka má tu výhodu, že přesně víte, odkud suroviny pocházejí a co tedy svému pejskovi do misky dáváte. Nevýhodou je náročnost na znalosti, protože krmná dávka musí obsahovat nejen dostatek makroživin, ale také vyvážený poměr minerálních látek a vitaminů. Na trhu je dnes velké množství různých příloh a doplňku stravy, které však umí práci zjednodušit a doplnit látky, které by ve vstupních surovinách mohly chybět. Rychlejší na přípravu jsou pak komerčně vyráběné granule. Zde však může být složitější vybrat tu správnou značku. Trh je dnes plný různých výrobců a vyznat se v jejich nabídce není otázka pár minut.
Granule by měly obsahovat především hodně masa. Doplňovat je pak může ovoce a zelenina. Sacharidovou složku nejlépe zajistí rýže nebo brambory, obilovinám se pokuste maximálně vyhnout – především takovým, jako jsou pšenice nebo kukuřice. Správně vybrané granule pejskovi poskytnou vše ke spokojenému bříšku a kvalitnímu životu. Volit můžete granule pro pejsky všech plemen a věkových kategorií, případně vybírejte z nabídky pro střední plemena psů. Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv styl krmení, nezapomínejte na doplňky stravy, které podpoří kloubní aparát nebo se postarají o zdravou ústní dutinu.
Platební metody
