Somálská kočka 🐱

Historie

Historie kočky somálské sahá až do poloviny 20. století. Plemeno vychází z kočky habešské, avšak ne vyšlechtěním. Po narození dlouhosrstých kočiček byla koťata kastrována a darována jako domácí mazlíčci. Takto se dostali ještě nepojmenované somálské kočky do USA a Austrálie. Vyšlechtění proběhlo až v 60. letech v Kanadě, kde Ken McGill založil první chovnou linii. Jméno jí dala ale až Evelyn Magnusová pocházející z USA. Ačkoliv to k tomu svádí, nemá plemeno nic společného se Somálskem ani Afrikou. Jméno je pouze odvozeno z podobnosti s kočkou habešskou. 

Chování a temperament

Somálská kočka je povahově velmi podobná kočce habešské, je velmi klidná, avšak oproti tomu i velmi společenská s touhou po pozornosti. Není ráda sama, proto je dobré jí pořídit k zvířecímu kamarádovi, ať už se jedná o psa nebo další kočku. Protože to je žárlivka, dejte si pozor v případě, že si budete pořizovat další kočku až za delší dobu. Proto, pokud byste ji pořizovali ke druhé kočce, je potřeba zajistit dostatečný prostor pro ně obě. Rády šplhají a běhají, tudíž i bez druhé kočky byste pro ni měli mít dostatek prostoru. 

Vzhled

Somálské kočky se s jejich váhou 3 - 5,5 kg řadí mezi středně velké kočky. Mají pružné a svalnaté tělo, to jim umožňuje snadné skákání a šplhání. Štíhlé nohy s malými tlapkami působí jemným dojmem. Na široké hlavě je nápadná mohutná brada a prohnutý profil nosu. Oči jsou mandlového tvaru a mají zlatou nebo zelenou barvu bez ohledu na barvu srsti. Relativně velké uši jsou nízko posazené a vybíhají do špičky. Na vnitřní straně nejsou ochlupené, avšak štětičky na vrcholcích jsou velkou předností. Srst je středně dlouhá, hustá. 

Rozdíl ve vzhledu s habeškou je jen v délce srsti. Na první pohled u obou koček zaujme jejich charakteristická barva a kresba srsti. Kresba kožíšku (tzv. ticking kresba) spočívá ve zbarvení jednotlivých chlupů, kdy každý chlup má na sobě dva až tři proužky a střídají se světlé a tmavé barvy. Špička chlupu musí být vždy tmavší a ticking musí být co nejčistší, skvrny nebo proužky v srsti jsou nežádoucí. Zbarvení somálek je červené, rezavě červené, modré, plavé, stříbrné a lila. Koťata mají zprvu velmi tmavou srst a ticking se může objevit až za několik let.

Péče a životní podmínky

Kočky jsou náročné na prostor a společnost dalších zvířat nebo lidí. Není proto úplně vhodné chovat je například v malém bytě. Tím, že se jejich srst nezacuchává, není její údržba tolik náročná, stačí občas pročesat kartáčem. Pokud máte v domácnosti dostatek škrabadel, není nutné kočce zkracovat drápky. Základní péče, jako je čištění uší, prevenci proti napadení parazity apod. je pak samozřejmostí.

Zdraví

Přestože je toto plemeno poměrně "nepřešlechtěné", mohou se u něj vyskytnout některé nemoci. A to například kočičí neonatální izoerytrolýza, které je možné předejít testováním a výběrem chovného páru. Dále mohou kočky trpět na nedostatek enzymu pyruvátkináza v červených krvinkách, což vede k anémiím kvůli zkrácení životnosti červených krvinek. Vhodné je také se zaměřit na správnou péči o chrup kočky, aby nedošlo k zánětům dásní a tvorbě zubního kamene. 

Krmení

U granulovaného krmiva se kočka obslouží sama. Není tedy potřeba krmit několikrát denně, ale granule můžete nechat nasypané v misce. Granulky je možné kombinovat i s kapsičkami či konzervami a denní dávku tak vylepšit. Mokré krmivo je pro kočky velmi atraktivní a díky obsahu vody pomáhá dodržovat důležitý pitný režim. Kočka by měla mít neustále přístup k misce s čerstvou vodou. Granule i konzervy by měly být kvalitní, bez obilovin, ale zato s co největším obsahem masa.