Historie
Na Balkáně jsou velice rozšíření honiči. Jedním z jejich důležitých předků byli maloasijští honiči. První zmínka o srbském honiči, tehdy známém ještě jako balkánský honič, je z roku 1905. I když byl první plemenný standard představen v roce 1924, uznání FCI se plemeno dočkalo až v roce 1940. I když bylo vedeno v plemenné knize Jugoslávské kynologické asociace, největší oblibě se těšilo v Srbsku. V roce 1996 tak bylo plemeno přejmenováno a dnes jej známe jako srbského honiče. Do České republiky byl první jedinec tohoto plemene dovezen až v roce 2005.
Chování a temperament
Srbský honič je skvělé lovecké plemeno. Výborný je na pobarvené stopě, má výrazný a vysoký hlas. Nejlépe pracuje ve smečce několika psů, je samostatný, inteligentní a pracuje s rozumem. V Srbsku mají dva typy loveckého zaměření – na černou zvěř a na zajíce. Je spolehlivý, dobře cvičitelný a skvěle vychází se svým pánem. Ve své domovině bývají štěňata ihned po odstavu vystavena testu povahy. Pokud v něm uspějí, dostane se jim výcviku a práce loveckého psa. V opačném případě bývají vyřazeni. Do chovu se dostávají jen ti nejlepší jedinci. V domácím prostředí se jedná o milého a klidného psa, který je věrný své rodině. Má trpělivost s dětmi a jejich hrou. Nikdy nebude řádným hlídačem, cizího člověka spíše s radostí přivítá. Ve smečce psů dokáže spokojeně fungovat. Žít s jinými zvířaty ale není nic pro něj. Lovecké instinkty jsou vždy silnější a mohl by mít tendenci menší zvířata lovit.
Vzhled
Lebka srbského honiče je dlouhá, horní osy mozkovny a nosního hřbetu se rozbíhají. Mozkovna je mírně vyklenutá, týlní hrbol málo výrazný. Stop je slabě vyznačený. Nosní houba je vždy černé barvy a je dobře vyvinutá. Čenichová partie je o trochu kratší než mozkovna a je rovný. Středně velké pysky dobře přiléhají k čelistem, jejich lem musí být černý. Čelisti jsou mohutné se silnými zuby v nůžkovém skusu. Středně velké oči mají oválný tvar a jsou uložené mírně šikmo. Oční víčka jsou opět tmavě orámované, duhovka má co nejtmavší barvu. Vysoko nasazené uši mají střední délku i šířku, dobře přiléhají k lícím. Konec uší je zaoblený, celkově jsou ouška spíše slabá než silná. Silný krk je dlouhý přibližně jako délka hlavy. Tělo je mírně protáhlé a je o deset procent delší než výška v kohoutku. Horní linie je rovná, kohoutek je vyznačen slabě. Hřbet je svalnatý, rovný a silný, bedna opět svalnatá. Ocas je nasazen v prodloužené linii hřbetu a zádi. U kořene je silný, ke konci se zužuje a dosahuje k hleznu. Nesen je mírně zatočený směrem vzhůru. Kůže je pružná a dobře pigmentovaná, dobře přiléhá k tělu. Je krytá krátkou a hustou srstí, která je lesklá. Je dobře přiléhavá a s podsadou. Na zadní straně stehen a spodní straně ocasu je srst o něco delší. Zbarvení je rezavé (liščí červeň), které přechází do žlutavě rezavé s červeným nádechem, černým pláštěm nebo sedlem.
Péče a životní podmínky
Srbský honič je rychlý a aktivní pes. Ke spokojenému životu potřebuje dostatek využití a práce. I když je snadno cvičitelný, nejlépe se hodí pro zkušenějšího majitele. Nejlepšími pány jsou pro něj myslivci, kteří mu dopřejí lovecké zaměstnání a život a práci ve smečce. Pokud se rozhodnete jej pořídit jako rodinného společníka, počítejte s pravidelnými dlouhými procházkami a faktem, že lovecký pud bude mnohdy silnější než vaše potřeba poslušnosti. I když by se mohlo zdát, že díky své rychlosti by byl vhodný pro psí sporty, není to činnost, která by ho naplňovala a bavila – je to zkrátka honič. Spokojený bude na vesnici s celoročním pobytem venku. Musí mít ale k dispozici zázemí se zateplenou boudou. Srst není nijak náročná na péči. Postačí pravidelné vyčesávání jednou týdne. V období línání je potřeba vyčesávat dvakrát týdne, aby se odstranily všechny uvolněné chlupy.
Zdraví
V Srbsku není veterinární péče řešena tak jako u nás. Pejsek, který je nemocný nebo zraněný, prostě nepřežije. I proto se dostávají do chovu opravdu ti nejsilnější a nejzdravější jedinci. Díky tomu je plemeno zdravé a není zatíženo žádnými genetickými chorobami. Pokud je pejsek využíván v lese k lovu, doporučujeme jeho pravidelné odčervení nebo rozbor stolice a ošetření proti vnějším parazitům. Nejvhodnější je forma spreje, pipety nebo tablety, jelikož za obojek by se pejsek mohl někde zachytit.
Krmení
Každý pes si zaslouží kvalitní stravu. Dnešní doba umožňuje několik způsobů přípravy krmné dávky. Pokud máte doma dostatek místa v mrazáku, dostatek vědomostí, chuti a času, pak je pro vás připravena možnost BARF. Doma připravena strava, u které víte, z jakých zdrojů jednotlivé suroviny pocházejí. K sestavení správné dávky je potřeba vědět, jak má vypadat. Důležitý je dostatek bílkovin a vyvážený poměr minerálních látek a vitaminů. Na trhu jsou dnes různé doplňky stravy nebo přílohy, které přípravu zjednoduší. Potřeba je však dostatek místa na uchovávání surovin i jednotlivých připravených porcí.
Pokud nechcete řešit kolik čeho dát, kde sehnat suroviny a kde je skladovat, skvělým řešením jsou komerčně vyráběná granulovaná krmiva. Důležité je zvolit granule pro správnou velikost plemene a věkovou kategorii nebo tzv. all life stages granule, které bývají vhodné pro pejsky všeho věku i plemene. Kvalitní granule obsahují dostatek masa, zdroj sacharidů ve formě brambor nebo rýže (obilovinám se dnes raději vyhněte) a také obsahují různé bylinky, ovoce a zeleninu. Rozhodně nekupujte krmivo, kde zaplatíte za 10 kg 200 Kč. Takové krmivo je plné barviv, obilovin a dochucovadel a kolem masa neprojelo ani rychlíkem. Pokud je váš srbský honič pracovně hodně vytížený, můžete zvolit granule pro pracovní plemena, které mu dodají dostatek energie pro lov. Mimo lovnou sezónu však doporučujeme přejít na klasické granule pro dospělé pejsky, aby se z něj nestal chodící váleček.
Platební metody
