Historie
Jistě není těžké uhodnout, že původ má toto plemeno na Tchaj-wanu. Zemi s mnoha oblastmi hustě zarostlými a špatně přístupnými. Právě v takových náročných podmínkách je jeho domovina. Předky byli jihoasijští lovečtí psi. Za zmínku stojí fakt, že taiwanský pes je jedno z nejprimitivnějších plemen na světě, byl vysledován někdy mezi 10 000 a 20 000 lety. Ačkoli celou svou existenci úzce spolupracoval s člověkem, nebyl nikdy přímo domestikován. Od nepaměti byl nejlepším přítelem všech domorodců, kterým především v hornatých a nepřístupných oblastech významně pomáhal s lovem drobné zvěře a také jelenů sika. Ale časy nebyly vždy dobré. V době osídlování Tchaj-wanu holanďany přišel zákaz chovu psů všem domorodcům. Výsledkem bylo masové zabíjení psů. Když byla v roce 1985 podepsána smlouva o postoupení Tchaj-wanu Japonsku, díky přemisťování odlehlých vesnic blíže k větším městům, došlo ke křížení taiwanského psa s formosanem. Ani 2. světová válka tomuto plemeni nepřála. Negativně ho ovlivnil příchod psů německých vojáků a také velká snaha o zahubení každého taiwanského psa, protože domorodcům pomáhal v obraně a ostraze domoviny. A poslední velkou ránu tomuto psovi zasadila kultura, která uznávala, bohužel, konzumaci psů. Vzhledem k vysokému počtu obyvatel a faktu, že taiwanský pes byl „na každém rohu“ v hojném počtu, došlo k masivnímu úbytku jedinců tohoto plemene. Ale jde o silné a zdravé plemeno, které naštěstí existuje v poměrně vysokém počtu dodnes.
Chování a temperament
Těžko byste hledali tak univerzální plemeno, jakým je taiwanský pes. Vyniká svou vysokou inteligencí a brzkým dospíváním. Překypuje energií, zápalem pro věc, je věrný, bystrý, využití nachází jako společník ve sportu, je spolehlivým hlídačem, rád s vámi půjde na lov. Je oblíbeným psem u armády i záchranářů, už mnohokrát se osvědčil u záchrany osob zasypaných v sutinách či ztracených v nepřístupném terénu. Velmi dobře se přizpůsobí snad jakékoli činnosti. Vlastní je mu poslušnost, oddanost, někdy až překypující snaha. Jako rodinný společník je ideální, zcela miluje děti.
Ačkoli se jeví jako dokonalý, má své mušky. Nedoporučuje se do domácnosti, kde je již jiný pes. Stejně tak může být problémovým soužití s jinými malými mazlíčky, jako je kočka, morče nebo papoušek. Taiwanský pes má silný teritoriální a lovecký pud, který ho často nabádá k lovení všech menších zvířat.
Vzhled
Taiwanský pes je středně velkého vzrůstu, konkrétně jde o primitivního špice jižního typu. Trojúhelníková hlava nese vztyčené ušní boltce, jasné mandlové oči, mezi kterými je jemně naznačená čelní brázdička. Hlava je plně osrstěná, bez kožních vrásek. Pysky tlamy těsně přiléhají k zubům, nesmí být volné či visící. Zuby jsou silné a kolmé, skus nůžkový. Barva očí je zpravidla tmavě hnědá, může se objevit i žlutá nebo světle hnědá, ale tyto dvě barvy jsou nežádoucí. Tělo taiwanského psa je celkově dobře osvalené, suché a poměrně šlachovité, hrudník není příliš dlouhý, aby byl zachován čtvercový formát těla. Hřbet je krátký, rovný, spíše delší, bedra pevná a záď kratší a široká. Ocas je nasazený vysoko, vzhůru a má srpovitě zahnutý tvar. I nohy, jako zbytek těla jsou robustnější, svalnaté, rovné, rovnoběžné.
Celé tělo pokrývá krátká srst, která dobře přiléhá k tělu, je spíše tvrdá a její délka se pohybuje mezi 1,5 a 3 cm. Vyskytuje se v barvách černé, bílé, bílo černé, žíhané, bílo žíhané a plavé. Ostatní barvy jsou vylučující. Pes dorůstá kohoutkové výšky 48 až 52 cm a hmotnosti 14 až 18 kg, feny jsou o něco menší, dorůstají výšky 43 až 47 cm a hmotnost nepřesahuje 16 kg. Dožívají se přibližně dvanácti let. Výraz taiwanského psa občas připomíná smějícího se netopýra - trojúhelníková hlava, vztyčené špičaté uši, jasné oči a široká tlama.
Péče a životní podmínky
Taiwan je opravdu nenáročný, a přesto jedinečný společník. Jak je z jeho historie patrné, byl často odkazován sám na sebe a přírodu, proto si nepotrpí na žádné náročné procedury v kosmetické sféře, ani v té zdravotní. Nevyžaduje speciální podmínky, prostředí ani nadstandartní přístup. Ocení ubytování doma, především kvůli vaší společnosti, kterou bude milovat, ale spokojí se s ubykací v předsíni, garáži nebo dobrém kotci. Rozhodně ale potřebuje pohyb, je univerzální v tom, čemu se budete společně věnovat - zvolit můžete obranu, sport, záchranařinu nebo třeba myslivost.
Mimo občasného vyčesání srsti, kontroly uší a zubů nepotřebuje takřka nic, postačí běžná veterinární péče, očkování a dobré krmivo.
Zdraví
Taiwanský pes nemá doposud zaznamenán žádný zdravotní problém, který by se u tohoto plemene nějak opakovaně nebo často vyskytoval. Dá se říci, že jde skutečně o zdravého psa. Ale jako u každého jiného zvířete se samozřejmě něco přihodit může. To nikdy nevíme. Proto nepodceňujte kvalitní krmivo a pravidelný veterinární dohled.
Krmení
Rozhodně volte kvalitu, ne kvantitu. Je lepší se zaměřit na jednodušší a vydatná krmiva než experimentovat a často měnit různé receptury. Vzhledem k tomu, že taiwanský pes vyžaduje poměrně hodně pohybu, není od věci zvolit krmivo pro sportovní psy. O tomto se ale raději poraďte s veterinářem nebo prodejcem krmiva. Rozhodující pro tuto recepturu je množství a náročnost pohybu - pokud není dostatečný, krmivo pro sportovní psy může časem způsobit spíše škody v podobě nadváhy. Stejně tak stojí za zvážení kvalitní doplněk se zaměřením na klouby. Pokud se chcete dát cestou RAW, taiwan to rád přivítá. Jde o jeho přirozený typ krmiva, který velmi dobře přijme.