Tibetský španěl 🐶

Tibetský španěl je prastaré psí plemeno. První zmínky o něm pocházejí z tibetských klášterů. Budhističtí mniši chovali malé psy, kteří se díky husté srsti na krku a chocholce na ocasu podobali malým lvům. V budhistické symbolice představuje lev vítězství nad násilím a agresi. Psi byli nejen vítanými společníky, ale díky tomu, že během dne leželi na klášterních zdech, pozorovali okolí a hlasitým štěkotem upozornili na nově příchozí, byli i spolehlivými hlídacími psy. Mniši si psy také vycvičili tak, aby uměli otáčet modlitebními mlýnky. V neposlední řadě psi často sloužili jako dary pro velvyslance a další významné osobnosti. Tak se také Tibetský španěl rozšířil do Číny, Japonska a dalších zemí, kde docházelo ke křížení s dalšími asijskými psy. Dnešní Tibetský španěl má pravděpodobně společnou krev s Japonským chinem a Pekingským palácovým psíkem. Do Evropy se první španěl dostal na konci 19. století, kdy byl do Anglie přivezen pes jménem Ching. Byl vytvořen první standard plemene a Tibetský španěl si začal získávat oblibu, ale druhá světová válka znamenala téměř konec chovu. Až po jejím skončení se podařilo chov obnovit s přispěním nově dovezených jedinců. V Americe se první Tibetský španěl narodil v roce 1965 a první klub plemene tam byl založen roku 1971. Oficiálního uznání se tibetskému španělovi dostalo v roce 1983. K nám se Tibetský španěl dostal v polovině devadesátých let 20. století. V roce 1999 byl pak založen Klub chovatelů tibetských španělů. U nás i celosvětově patří Tibetský španěl mezi málopočetná psí plemena.

Ač má ve jméně označení španěl, nebyl Tibetský španěl nikdy chován k lovu. Naopak lze jeho chování v mnoha ohledech označit jako „kočičí“. K jeho oblíbeným činnostem patří lezení na vysoce položená místa a pozorování lidí z výšky nebo ležení na parapetu a koukání z okna. Neváhají vyšplhat na stůl nebo pohovku jen proto, aby si zajistili dobrý výhled. Své rodině jsou oddáni a potřebují častou společnost jejich členů. Na druhou stranu jsou i velmi nezávislí a rádi se toulají a prozkoumávají nové věci. K cizím lidem jsou rezervovaní a upozorní na ně hlasitým štěkotem. Vůči ostatním psům jsou velmi dominantní a často vyvolávají různé potyčky. Na procházkách by proto měli být vždy na vodítku. S dětmi vycházejí dobře, ale nenechají si všechno líbit a někdy je může jejich hra obtěžovat. Naopak pro seniory jsou tito psi ideálními společníky. Snadno si zvyknou na pobyt v bytě, rychle se naučí základním povelům, vyhovuje jim celodenní přítomnost majitele a nepotřebují dlouhé procházky.

Tibetský španěl je malý, hbitý a ostražitý pes s harmonickou siluetou těla. Je o něco delší než vysoký a hlava je v poměru k tělu trochu menší, čenich je krátký a tupý. Ústa mají mírný předkus. Středně velké oči kulatého tvaru jsou posazené daleko od sebe. Uši jsou malé, svěšené a nasazené na pokraji hlavy. Krátké končetiny mají zaječí tlapky a osrstění mezi prsty. Hodně osrstěný ocas je vysoko nasazený a bývá nesen stočený nad hřbetem. Hedvábná srst má hustou jemnou podsadu. Srst je krátká v obličeji a na přední straně končetin. Na zbytku těla je středně dlouhá, ale přiléhající k tělu. Přípustné jsou všechny barvy a jejich kombinace. Plemeno má kohoutkovou výšku 26 cm a dosahuje váhy 4-7 kg.

Přestože Tibetský španěl nepohrdne možností vyběhat se na oploceném dvorku nebo zahradě, není to plemeno určené k osamělému pobytu venku. Jako všechna společenská plemena tráví nejraději svůj čas doma ve společnosti své rodiny. Bez větších problémů přijme pravidla rodiny a přizpůsobí se jejímu životnímu rytmu. Pokud žijete v bytě je dobré naučit psa povel „Ticho!“, aby se zabránilo nadměrnému štěkání a případným sporům se sousedy. Škodám na nábytku můžete předejít, pokud dáte psům k dispozici žvýkací kostičky nebo hračky, které psy zabaví a zároveň uspokojí jejich touhu něco žvýkat. Tibetský španěl má hedvábnou dvojitou srst, která se velmi snadno udržuje. Srst sama o sobě nezapáchá a neudržuje nečistoty. Vyžaduje pouze česání 2x týdně a každé dva měsíce je vhodná koupel. Dále se doporučuje pravidelná kontrola očí, uší a vhodné je také čištění zubů, díky kterému se předejde nepříjemnému zápachu z úst. Pokud psi nemají možnost si přirozeně obrousit drápky, provádí se podle potřeby jejich zkrácení.

Tibetský španěl je mimořádně zdravé psí plemeno. Ve většině případů se vysokého stáří dožívá ve zdraví a plné síle. Z obvyklých psích nemocí se u něj může občas vyskytnout progresivní atrofie sítnice nebo častý problém malých psích plemen - luxace pately. Tibetský španěl špatně snáší narkózu, což může zkomplikovat případné veterinární operace.

Doporučuje se kvalitní suché krmivo, rozdělené do dvou denních jídel. Druh krmiva volte podle věku a úrovně aktivity psa. U správně krmeného psa byste měli pohmatem cítit, ale ne vidět jeho žebra. Volte odpovídající krmnou dávku podle potřeb Vašeho psa tak, aby nedocházelo k překrmování a nežádoucí obezitě zvířete.

Odkaz na oficiální klub plemene v ČR

Stačí kliknout.