Historie
Výmarský ohař pochází z Německa, z oblasti Duryňské, od města Wiemar. Na chovu a šíření tohoto plemene se významně podílel sasko-výmarský vévoda Karel August. První písemné záznamy sahají do roku 1824, kdy byl tento ohař popisován jako skvělý pes pro lov, s krásným působivým exteriérem a milou povahou.
Chování a temperament
Pokud je něco pro výmarské ohaře typické, je to ryzí lovecká povaha. Milují lov, nošení kořisti, dokonce i její lovení z vody, snadno si zvykají na společnost střelných zbraní i koní, dokáží pracovat samostatně i ve smečce. Díky svému jedinečnému čichu a lásce ke spolupráci s člověkem a práci celkově jsou vyhledávání také pro výcvik na lidskou stopu nebo hledání drog. Jde o vytrvalého dříče, který má občas tendenci prosazovat své vlastní nápady. Ale díky pečlivé výchově se nemusíte bát jakýchkoli psích kousků. V opačném případě bude pes tvrdohlavý, arogantní a nezvladatelný. Doporučit ho lze zkušenějšímu chovateli, který má s podobnými povahovými rysy psů vlastní zkušenost. Výmar je inteligentní plemeno, které je plné elánu, ale potřebuje adekvátní regulaci.
Vzhled
Výmarský ohař patří k velkým psům, v dospělosti dorůstá výšky v kohoutku až 67 cm, feny 63 cm. Hmotnost se pohybuje okolo 40 kg. Jednoznačně můžeme říci, že jde o atletického a elegantně vyhlížejícího psa. Dlouhosrstý ohař má pochopitelně dlouhou srst, cca 3 až 5 cm, která bývá lehce zvlněná, pokrývá celé tělo. Na hlavě a spodních částech nohou je srst kratší. Délkou, měkkostí i vlastnostmi se velmi podobá srsti zlatého retrívra. Barva je ovšem zcela odlišná. Výmarský ohař není hnědý, ale šedý až stříbrný. Správně myší šedá, stříbrná, občas srnčí hněď. Zajímavostí srsti výmara je, že může mít podsadu, ale také nemusí. Není to pravidlem. A dále také možnost výskytu pruhu tmavší srsti na hřbetu. Tělo výmara je pevné, dobře osvalené, se silnou a přiléhající kůží. Hrudní koš je hluboký a i díky tomu je spodní linie těla výrazně stoupající. Nohy má dlouhé, šlachovité a bohatě osvalené, navzájem rovnoběžné.
Péče a životní podmínky
Péče o psa není náročná. Srst je krásná, hustá a lesklá. To díky samočistící schopnosti. Jakmile je srst suchá, odpadá z ní většina nečistot. Proto stačí psa kartáčovat jednou týdně. Nicméně česání jako takové je nutné, proto doporučujeme zvykat na tento proces již od štěněčího věku. Pravidelnou pozornost věnujeme uším, které tím, že jsou dlouhé a přiléhavé, neumožní dobré odvedení vody po koupání a hrozí vznik zánětu uší. Nezanedbávejte ani péči o chrup, výmar má o něco vyšší sklony ke kazivosti zubů. A jako u všech psů kontrolujeme drápky. Častá aktivita venku v přírodě zajistí dobré obroušení, ale hrozí naštípnutí a třepení drápu.
Výmar je pes, který nemůže žít bez přírody a aktivity. Bude s vámi pokorně soužít v bytě ve městě, ale jen za cenu, že s ním půjdete na dvě a více hodin do parku, lesa, projedete cyklostezku anebo skočíte na běžky. Nikdy si ale výmaře nepořizujte, pokud na jeho pohyb venku nebudete mít dostatek času. Byl by zoufalý on i vy. Nahromaděná energie, touha proběhnout se a mentální přepětí vede u psa k destruktivnímu chování. Nemá pak slitování s koženou sedačkou, závěsy, dřevěným nábytkem a překážkou pro něj nemusí být ani dveře. Zkrátka ze zoufalství ničí, na co přijde. Stejně tak vyžaduje unavit i mentálně. Proto jsou u těchto psů velmi oblíbené dřevěné hlavolamy, plnící míčky, pamlskové labyrinty a podobně.
Ačkoli jde o dlouhosrsté plemeno, doporučuje se chov spíše v domě. Podsada, jak jsme si uvedli, může i nemusí být součástí srsti. A i když podsadu mít pes bude, nemá jeho kožíšek takovou ochranu proti chladu, aby vydržel v zimních měsících nonstop venku. V mrazech může být venku pouze v perfektně vyteplené boudě umístěné v kotci nebo někde v závětří.
Zdraví
Zdravotní stav psů z osvědčených chovů je velmi dobrý. Obecně mají sklony k vyšší kazivosti zubů, zánětům uší a pohybovým onemocněním. Nejčastěji je to dysplazie. Méně často, ale prokazatelně, se u tohoto plemene vyskytuje i porucha krevní srážlivosti a snížená funkce štítné žlázy. Velkým strašákem je pro výmara i Aujezskyho choroba, kterou způsobuje vir, na který neexistuje očkování. Nakazit se může každý pes konzumací tepelně neopracovaného kontaminovaného masa. Pro předejití torze žaludku je dobré dodržovat klidový režim po krmení.
Krmení
Vzhledem k temperamentu a pohybovým nárokům psa si nechte vždy poradit od chovatele, který vám štěně prodal. Má dobrou znalost v surovinách, které jeho chovu vyhovují, ví, jaký přínos pro psa reálně mají, jak je snáší a podobně. Doporučení chovatele by pro vás mělo být výchozí. Pak už je čistě na vás, zda chcete krmit koupenými granulemi anebo krmivo připravovat doma za syrova. Varianta granulí je oblíbená, máte jasno v tom, čím krmíte, jaká je dávka a co vše obsahuje. BARFování je časově náročnější a vyžaduje znalost mnoha problematik, jako je obsah bílkovin, množství vitaminů a minerálů, vhodný druh tuků a jejich množství a tak dále. Nicméně pro psa je syrové krmivo zcela jiným gurmánským zážitkem.
Platební metody
