Labradorský retrívr
Labradorský retrívr vznikl z menšího krátkosrstého psa z oblasti Newfoundlandu v Kanadě, kterého rybáři využívali k přinášení zastřelených mořských ptáků z vody, tahání rybářských sítí i záchraně tonoucích. V 19. století se na palubě rybářských lodí dostal do Anglie, kde si jej oblíbili šlechtici pro jeho výjimečné schopnosti při lovu vodního ptactva. Lord Malmesbury a Major Radclyfe se začali cíleně věnovat jeho chovu a postupně vznikaly různé barevné variety. Popularitu plemene upevnila britská královská rodina, která labradorské retrívry na svých panstvích udržuje dodnes.
Německý ovčák
Německý ovčák vznikl na konci 19. století zásluhou kapitána Maxe von Stephanitze, který si vytkl za cíl vyšlechtit ideálního ovčáckého psa - plemeno charakterizované silou, obratností a inteligencí. Studoval chovatelské techniky Britů, kteří chovali honácké psy, cestoval po Německu, pozoroval místní ovčácké psy a nakonec zakoupil jedince, jehož potomci se stali základem plemene. Zástupci této rasy si rychle získali oblibu doma i v zahraničí. S ústupem pastevectví ve 20. století našli němečtí ovčáci nové role v armádě, u policie i jako asistenční psi. Dnes je německý ovčák považován za velmi všestranné služební plemeno, které exceluje v mnoha disciplínách.
Jezevčík
První zmínky o jezevčíkovi v podobě, jak ho známe dnes, pocházejí z období před více než 300 lety, kdy byl vyšlechtěn k lovu jezevců, bobrů, vyder a králíků. Díky krátkým nohám a dlouhému tělu se dokázal snadno dostat do podzemních nor a nebojácně čelit i větší kořisti. V roce 1888 vznikl Německý klub chovatelů jezevčíků, který rozdělil plemeno podle typu srsti na hladkosrsté, dlouhosrsté a drsnosrsté. Každý z těchto typů nese stopy křížení s jinými psy - od „španělů“ až po teriéry a knírače. Z pracovního plemene se jezevčík časem stal i oblíbeným společníkem ve městech, přičemž jeho popularita trvá dodnes.
Mops
Plemeno Mops pochází ze staré Číny, kde byl chován v přepychu a pohodlí u císařského dvora. Postupně se rozšířil i do dalších částí Asie, například do Tibetu jako společník buddhistických mnichů a také do Japonska. V 16. století jej do Evropy přivezli holandští námořníci a mops si rychle získal místo u královských rodů. Údajně dokonce zachránil život princi Vilému Oranžskému, kterého štěkotem varoval před příchodem atentátníků. Na počátku 19. století byl ustálen standard plemene a roku 1871 zavedena plemenná kniha. Přestože jeho obliba během času kolísala, dnes patří mops mezi velice oblíbená plemena.
Zlatý retrívr
Zlatý retrívr vznikl ve Skotsku v 19. století zásluhou Dudleyho Marjoribankse, lorda z Tweedmouthu, který toužil po dokonalém loveckém psovi se skvělým čichem a hezkým vzhledem. Chtěl psa, který bude výborným „retrívrem“ (z anglického „retrieve“ = přinést zpět), tedy psem schopným vyhledat a přinést ulovenou zvěř, zejména z vody.
Základem chovu byl žlutý retrívr Nous a fenka dnes již neexistujícího tweedského vodního španěla. Postupně byl ke křížení využit i irský setr, irský vodní křepelák a bloodhound. Lord Tweedmouth si ponechával jen světlá štěňata, čímž položil základ dnešní zlaté barvy. V roce 1903 bylo uznáno plemeno „žlutý retrívr“, první klub tohoto plemene vznikl o deset let později a označení „zlatý retrívr“ bylo ustáleno v roce 1920. Od té doby se plemeno rozšířilo po celém světě a stalo se jedním z nejoblíbenějších psích plemen, a to zvláště pro svou klidnou a vyrovnanou povahu ikrásný vzhled.
Platební metody
