Králíci naučili Aztéky pít alkohol
Dlouhé uši, ocásek jako bambulka a vykukující zoubky. Tento popis stačí, aby bylo hned jasno, o koho se jedná. Tihle ušáci jsou neobyčejní chlupáčci a skrývají spoustu zajímavostí. Věděli jste například, že rychlost divokých králíků může dosáhnout až neuvěřitelných 50-56 km/h? Za to by v obci mohli dostat i pokutu. Teď trochu z jiného soudku. Králíci čerpají důležité živiny ze svého trusu. Ano, je to pro nás lidi asi trochu nepochopitelné, ale oni se tak udržují v kondici. Neradi žijí sami, proto pokud pořizujete králíčka, myslete na to, že šťastnější bude, když bude mít parťáka. Samice jsou březí přibližně 28-35 dní. Březí samici se přezdívá ramlice anebo králice.
Tipli byste si, kolik existuje plemen králíku? No, nebudu vás napínat, je to až sto plemen králíků, přičemž šedesát pět z nich je základních a zbytek jsou rexové a zakrslá plemena. Další ze zajímavostí je, že králíčci neumí zvracet. Je tomu tak, protože nemají dávicí reflex. Možná proto jedí ty své bobky 😀 Poslední zajímavost o králících je taková, že naučili Aztéky pít alkohol, proč? Protože Aztékové našli opilé králíky, kteří pozřeli jakési fermentované kaktusy, a tak dopomohli králíci k výrobě podobné tekutiny. Tak na zdraví všech králíků.
Morče jako mistr na výrobu bobků
O králicích toho bylo napsáno už dost, pojďme mrknout na zoubek těmto pískacím kuličkám. Tušili jste, že v opravdu výjimečných případech můžete morče slyšet zpívat podobně jako ptáčka? Příčina se spojuje u samice s tím, že je v říji anebo se blíží porod. Další zajímavostí je, že ihned, co samice porodí, může znovu zabřeznout, proto se doporučuje samce na nějakou dobu odklidit (nemyslíme zastřelit za jeho hříchy), jen ho prostě nechat stranou, aby měla samička taky trochu klid.
Pokud chcete znát mistra na výrobu bobků, je jím právě morče. To dokáže denně vytvořit i několik stovek bobků. A obdobně jako králíci i morčátka některé z nich pozřou. Dobrou chuť přeji, pokud právě do něčeho s chutí koušete. Bobky už jsme probrali a teď mrkneme na zoubek zoubkům, ty stejně jak morčeti, potkanovi tak králíkům neustále rostou. Asi jako nám vlasy. Ty teda někomu rostou víc, někomu méně a někomu skoro vůbec. Potom vídáme venku účesy ala Homer Simpson. Ale zpět k chlupáčům. Ve volné přírodě má sameček pan morčák svůj vlastní harém a v něm několik samiček a ty si brání. Pánové, utřete si slinu a přejdeme na další zvířátko.
Potkani dokážou nepřetržitě plavat i několik dní
Někdy je potkáte v kleci, někdy u popelnice. Jedná se o velice šikovné hlodavce, kteří se přizpůsobili našemu lidskému světu. Pokud je něco, co dovedou opravdu skvěle, je plavání. Dokážou nepřetržitě plavat i několik dní. Přežijí mráz i tropy. I přesto, že žijí v kanalizacích, jedná se o tvory, kteří se pravidelně omývají a čistí. Když potkan najde nějakou novou cestičku, ihned si ji pamatuje. Kam se na něj hrabu já, můžu jet popáté v roce stejným místem a stejně musím pustit Google mapy. Kdyby si potkan nebrousil zuby, tak mu za rok vyrostou o cca 11 až 13 cm. A kdybyste chtěli s potkanem soutěžit ve skoku vysokém, možná byste prohráli, tito šikulové dokážou vyskočit až do 2 metrů vysoko.
Poslední zajímavostí o těchto inteligentních tvorečcích je, že jejich žebra jsou k páteři připevněna klouby, tím pádem jsou pohyblivá a mohou se smrštit. Proto potkan, skoro jako špión, proleze každou malou škvírkou.
Činčila vidí, i když spí
Už jste si někdy sáhli na činčilu? Věřte, není to jednoduché, protože se nejedná o mazlící tipy, ale už od pohledu je jasné, že ten dotek je k nezaplacení. Jedná se o jednu z nejjemnějších srstí a díky tomu byla činčila ve volné přírodě takřka vyhubena. Protože pro spoustu lidí je kožíšek ze zvířátka krásným doplňkem třeba ke krokodýlím botičkám a hadí kabelce. Proto bych film Ďábel nosí Pradu přejmenovala na Ďábel nosí zvíře. Ale i tak ji můžete vidět ve volné přírodě například ve střední Chile v nadmořské výšce 400-1650 m. Tam žijí dvě oddělené populace, které jsou od sebe 250 km vzdálené. Činčila vidí, i když spí. Umí spát se zavřenýma očima, je to z důvodu ochrany, když jí v divoké přírodě hrozilo nebezpečí, měla přehled.
A závěrem jedna zajímavost pro všechny králíky a hlodavce. Všichni totiž mají společného dávného předka a ten žil miliony let zpět. V tu dobu ale nebyl hlodavcem.