Jak poznáme, že je pes dehydratovaný
Mírný stupeň dehydratace nemusí jít bohužel u psa vůbec poznat, avšak jedná se o zrádného nepřítele. Proto nezapomínejte na pravidelný příjem tekutin a ohleduplnost k vašemu zvířeti vzhledem ke klimatu a množství fyzické aktivity, kterým psa vystavujete. V horkých letních dnech může k dehydrataci dojít i během dvou hodin.
Mezi nejčastější příznaky dehydratace patří únava, neochota k pohybu, neochota poslouchat a plnit povely nebo nezájem o jídlo a hru (ať už s hračkou nebo jiným psem). Pes může působit nervózně a začít pochodovat z místa na místo s cílem najít aspoň nějaký zdroj vody, nebo naopak zalehnout u prázdné misky a čekat. Dásně jsou suché až lepivé, oči zapadlé a kůže méně pružná.
V pokročilejší fázi dehydratace se prohlubuje únava a apatie, pes si začne olizovat čenich, hodně funět a může dokonce přestat močit nebo močit jen velmi málo (tělo se snaží s tekutinami šetřit). Barva moči je znatelně výrazně žlutá. Ve chvílích, kdy v organismu dochází k velkým ztrátám vody, se začne pes třást, zvracet nebo zvracet spolu s vodnatým průjmem. V tomto případě je návštěva veterinární ordinace naprosto nezbytná. Bez zásahu veterinárního lékaře může dehydratace vyústit k nenávratnému selhání ledvin, poruchám vědomí, šoku nebo dokonce úhynu zvířete.
Test dehydratace – pružnost kůže a reakce dásní
Mějte na paměti, že tyto testy odhalí až dehydrataci závažnějšího stupně, při které byste měli veterinárního lékaře vyhledat okamžitě. Oba testy provádějte s ohledem k psychické pohodě zvířete, v klidu a bez stresu.
Test elasticity kůže – uchopte kožní řasu psa vzadu nad kohoutkem a opatrně ji potáhněte směrem vzhůru 3 až 5 cm dle velikosti psa. Kůži pusťte a sledujte, za jak dlouho se navrátí do své původní podoby. U dobře hydratovaného psa je kůže pružná a vyrovná se téměř okamžitě, zpravidla do 2 vteřin. Pokud je bez dehydratovaný, kůže se navrací pomalu nebo vůbec.
Tip: odzkoušejte tento test nejdříve v dobrých podmínkách, abyste viděli, jak kůže vašeho psa normálně reaguje. Plemena s „pomačkanou“ kůží jako buldoci, mastifové nebo šarpejové mohou mít kůži méně elastickou i za běžné situace.
Reakce dásní a vyšetření sliznic – dobře hydratovaný pes má dásně vlhké, lesklé a na pohled růžové. V případě dehydratace jsou jeho dásně suché a lepkavé z nedostatečné tvorby slin. Test dásní se provádí následovně. Jemně a s citem stlačte prstem psovi dásně tak, až zblednou. Poté prst uvolněte a pozorujte návrat k původní barvě, ke kterému by mělo dojít téměř okamžitě. Pokud se barva navrací déle jak 2 vteřiny, může jít o dehydrataci.
Jak postupovat v případě dehydratace
Menší dehydrataci je možné začít řešit v domácím prostředí, nejlépe ale uděláte, pokud kontaktujete veterináře ihned a dohodnete se na dalším postupu. Pejskovi podejte dostatek čerstvé vody, nejlépe ve stínu. Pozor, vždy po malých dávkách a častěji, nenechte pejska vypít velké množství vody najednou, mohl by to být příliš velký šok pro ledviny. Pokud pes o vodu nejeví zájem, ochuťte ji vývarem pro psy, malým množstvím konzervy pro psy, rozdrobte pár psích piškotů nebo jiných oblíbených pamlsků, které má váš chlupáč rád.
Rozhodně nepodceňujte ani méně závažnější příznaky dehydratace a vždy začněte situaci řešit včas. Stupeň dehydratace se může u psa zhoršit během pár hodin i desítek minut a způsobit velice závažný až život ohrožující stav.
Jak předejít dehydrataci
Číslo jedna je rozhodně pravidelný pitný režim. Doma by měl mít pes neomezený přístup k čerstvé vodě. Někteří pejsci mohou obecně pít méně než jiní a jejich příjem se musí více kontrolovat a případně podpořit chutným vývarem pro psy. Jiní jsou zase tak vybíraví, že vyžadují naprosto čerstvou, právě natočenou vodu (vím o čem mluvím), proto vodu v misce také pravidelně vyměňujte. Pejsci na granulích mohou pít více oproti těm, kteří jsou krmeni konzervou nebo syrovou či vařenou stravou, která obsahuje více vody než suché krmivo.
Psi se častokrát hodně napijí po zbaštění dávky granulí nebo chvilce tréninku, kdy jsme do nich naládovali spoustu pamlsků. Proto nezapomeňte vždy očkem zkontrolovat množství vody v misce a případně doplnit. Jiní hafani jsou dokonce tak vychytralí, že se sami naučili během osmihodinové nepřítomnosti páníčka, kdy těžce vydělává na granule, nepít, a schlamstnou téměř celou misku, jakmile se páníček objeví ve dveřích (po poctivém přivítání samozřejmě).
Na cesty nebo na trénink s sebou vždy přibalte cestovní misku pro psy a dostatek vody. Při pobíhání na slunci a v tropických teplotách vyžaduje pejsek vodu poměrně často, proto vždy myslete na pravidelné přestávky, kdy dáte psovi napít. To samé platí i pro dlouhé cesty autem nebo vlakem. A taky platí pravidlo - studená voda je vždy lepší, o tom žádná. Při procházce v horkých letních dnech vyhledávejte stín, vyrazte do lesa, kde je teplota nižší než na otevřeném prostranství, nebo vyberte trasu podél potoka, v kterém se pejsek sám příjemně ochladí.
Ti, kteří se psem sportují, si už možná osvojili návyk tzv. napájení a zavodňování psa. Trik je v tom, že dvě hodiny před jakoukoliv plánovanou větší aktivitou dáme pejskovi pořádně napít. Dobře zavodněné psí tělíčko bude lépe snášet pohybovou zátěž i vysoké teploty. Zpravidla se jedná o podání 15 ml na 1 kg psa (hafan o hmotnosti 20 kg dostane tedy přibližně 300 ml vody). Málokterý pes umí na povel a naráz vypít tolik vody, proto se doporučuje mu tuto chvilku zpříjemnit opět voňavým vývarem, trochou konzervy nebo kapsičkou pro psy. Tuto techniku využijete stejně dobře jak před tréninkem, závodem, tak před delším cestováním nebo potenciální stresující situací.