Vyhrála jste titul Master of Psotoulky. Získat tolik psokladů není zrovna málo. Povězte nám něco o vašem psotoulkaření.
Naše toulkaření začalo koncem roku 2021. Tenkrát jsem byla už delší dobu doma a hledala nějaké společné aktivity s pejsky, až jsem narazila na Psotoulky. Co si tak vzpomínám, naše první toulka byla na vyhlídce Máj, kterou máme nedaleko. Byl to pro mě skvělý tip na výlet, který jsme si moc užili a dokonce tam na nás čekala poslední placka. O chvíli později jsme se hned vydali na další toulky na Zvíkov, kde na nás taky čekala poslední placka. Toulkaření mě chytlo za srdíčko a já začala jezdit nejdříve na okolní toulky, co jsme měli blízko, a pak už to nemělo limit. Seznámila jsem se se super lidmi a jednu dobu jsme jezdili na toulky hromadně a udělali jsme si vždy krásný celodenní výlet. Jak roky ubíhaly, trochu se vše změnilo, řekla bych k lepšímu, protože toulkaření propadl i můj muž. Takže jsme začali jezdit společně a za tu dobu jsme nasbírali kromě placek také neuvěřitelné množství společných zážitků, které nám už nikdo nevezme.
Jaká byla ta největší motivace psoklady ulovit?
No, teď jak to chytit za správný konec. Dřív jsem si říkala, že nasbírat všechny toulky pro mě není možný. Některé jsou přes půlku republiky, na některá místa jsem syna nechtěla brát. Jsem člověk, co zakopne i na rovině... 😀 Ale Radek s Terkou pro mě byli obrovskou inspirací. A co byla ta největší motivace to nevzdat? Rozhodně to, že tento rok mě končí mateřská a já se vracím do práce. Uvědomila jsem si, že to pro nás bude úplně jiný start, než si vše sedne. A tak jsem si říkala, co když je to poslední rok, který si tohle můžu splnit, co když mi něco uteče... Díky za to, že mám kolem sebe skvělou rodinu, která to věděla, a i když to nejsou úplný dobrodruzi, podpořili mé nápady, jak projet všechny kouty ČR 😀 Muže to naopak chytlo natolik, že koupil a přestavěl dodávku na obytnou a na jaře jsme vyrazili na cesty, kromě toulek jsme projeli i spoustu jiných míst, byl to neskutečný rok plný dobrodružství.
Jak jste naložila s výhrou?
Upřímně jsem vůbec netušila, co za výhru pořídit. Házela jsem věci do košíku a nemělo to konce. Nakonec jsem pejskům vzala konzervy, spoustu dobrot, které milují, a pár hraček pro naše chlupáče i pro naše psí kamarády, kteří s námi jezdí na výlety. Za zbytek částky jsem vzala granulky pro pejsky, které jsem věnovala do spolku, který je nám blízký.
Který výlet se vám nejvíc líbil?
Určitě nejhezčí výlet byl na Dolský mlýn. Udělali jsme si tam krásný okruh až k Růžovskému vrchu, takže jsme měli i štěstí a tam vyčmuchali ještě jeden psoklad. Stezka nám zabrala půl dne, byla příjemná a prošli jsme si každý bunkr, který jsme po cestě potkali. Zříceninu jsme prošli snad každý kout, přeci jen bylo fajn si prolézt zříceninu, kde se natáčela Pyšná princezna. Vždy, než jedeme na nějakou památku, zjistíme si nějaké zajímavosti. Nejlepší jsou filmová místa nebo ta, kde jsou nějaké záhady, má to pak vždy hned jiný nádech. Jinak rozhodně nejkrásnější památka byl zámek v Hradci nad Moravicí, člověk si připadal jak v Bradavicích.
Máte z nějakého třeba i zajímavou nebo vtipnou příhodu?
Těch bylo, já mám na tohle štěstí. A myslím, že bychom tu byli asi dlouho, protože mě se snad vždycky někde něco stane. Jsem lepidlo na pohromy. To už je starší toulka, ale jednou, když jsme jeli na Brdské rybníky, navigace si ze mě udělala dobrý den. Skončila jsem v Brdských lesech u louky, kde mi úspěšně hlásila, že za kilometr jsem v cíli (na parkovišti), kde jsem měla sraz s přáteli. Mělo to jeden háček, ten kilometr totiž vedl přes pole. Nikdy jsem nezjistila, co mi tím ta navigace chtěla říct, asi jsem tu louku měla přeletět 😀 Nakonec jsem skončila ztracená, bez signálu někde uprostřed lesů, byla zima a cesta byla strašná, čekala jsem, že tam někde něco utrhnu. Tak jsem najela na lepší cestu a tam čekala na záchranu. Našli mě asi do 20 minut, našli místo k parkování a mohlo se jít na výlet. No a tak bych mohla pokračovat, na Zelené hoře byla z jednodenní toulky dovolená v místní nemocnici na tři dny (Jo, všichni šli z kopce po chodníku, jen já musela jít zkratkou po trávě), v Krkonoších jsem zapadla do potoka a na Hněvíně jsem si roztrhla kalhoty. Díra byla tak velká, že jsem si musela jít hned v Mostě koupit nové. A mnoho dalšího... Kromě jedné situace jsme se vždy dobře zasmáli. Ve finále, když na nějaké místo vzpomínáme, právě tyhle příhody jsou to první, na co si člověk vzpomene.
Bylo nějaké místo, kam jste jela vyloženě jen kvůli Psotoulkám, a jinak by se vám tam moc nechtělo?
Upřímně, teď už si asi nevzpomenu přímo na místo. Vím, že na některá místa se mi zezačátku nechtělo. Hlavně na ta, která jsou v kopcích. Nejsem totiž úplně velký fanda kopců 😀 Ve finále jsme si ale výlet vždy užili. Pak už jsem si nedělala závěry dopředu a čekala, co nás na místě čeká. Asi žádnou toulku bych nehodnotila jako špatnou. Protože každé místo má ve finále něco do sebe. Ať už to jsou výhledy, památky nebo s tím spojené okruhy a náročný terén byl většinou vždy vykoupený nádherným výhledem.
Povězte nám, co máte za chlupáče, ať víme, s kým psotoulkujete.
Máme tři pejsky, konkrétně Daisy (německého ovčáka), Montíka (border kolii) a Thora (čivavu). Jak říkám, máme takovou seniorskou bandu, protože Daisynce je 8 let, Montíkovi 11 a Thorovi už krásných 12 let. A chlupáč to sice není, ale na většinu toulek s námi jezdí i náš dvouletý syn.
Jak si vůbec samotní hafani Psotoulky užívají?
Milují to, víceméně milují být s námi, ať jsme kdekoliv. Ne vždy tedy jezdíme v plném počtu vzhledem k jejich věku, rozdílnosti plemen a jejich povah. Hodně záleží, kam jedeme, jak dlouho tam budeme a jaké aktivity kdo měl dny předtím, jaké je počasí a hlavně, jak se zrovna který z nich cítí. Chceme mít krásné vzpomínky, ale především chceme, aby si to pejsci užili. Pejsky asi nejvíc bavilo letní cestování v dodávce, celý den venku, ať na procházce nebo jen odpočinek někde u vody. A hlavně každou chvíli na jiném místě, což jim zajistilo nespočet vůní, čmuchání a pesemesek. Mně osobně dělá radost každý den, kdy jsou aktivní jako za mlada.
A odkud pocházíte? Měla jste štěstí, že byly toulky někde v blízkosti vašeho bydliště
Pocházíme z České Sibiře, je tu krásně, ale rádi poznáváme nová místa. Takže naše okolí je zrovna to nejméně "pročmuchané". Samozřejmě když se někde tady objevila toulka, hned jsme vyrazili. Každý rok se tu v okolí nějaká objeví, většinou to máme cca hodinku cesty. A to není tak špatné.
Na závěr nám povězte, jestli máte i letos v plánu obrážet psoklady?
"Já si minulý rok slíbila, že letos pojedeme jen na pár kešek, které budou blízko, nebo nás budou zajímat. Protože nevíme, co nám tenhle rok přinese a se všemi povinnostmi asi nebude tolik volného času. Tento rok a konec mojí mateřské bude takový jeden velký otazník." Toto jsem měla v hlavě do první kešky tohoto roku 😀 Já i přesto se ale těším na každý druhý čtvrtek a jsem zvědavá, kde budou další toulky. Kromě první toulky jsme už stihli všechny letošní pročmuchat. Můj muž, kdybych nejela já, jel by asi sám. Tak jsem si říkala, že je asi na čase přestat si lhát. Jsme totiž psotoulkoví závisláci. Nevíme, jestli všechny, ale na nějaké toulky se i tento rok určitě podíváme. Letos mě nejvíc láká okruh vinaři.