Sympatický Milan Peroutka hraje v seriálech, muzikálech, moderuje a zpívá se svou kapelou Perutě. Když se po pracovním zápřahu vrací domů, vítá ho pěkná smečka domácích mazlíčků.
Milane, pochlub se nám, která zvířata ti doma dělají společnost?
Máme peruánského naháče Huga, kterého jsme, s mašličkou kolem krku, dostali loni k Vánocům od ségry. Jeho velkou výhodou je mimo jiné to, že nemá chlupy. Měli jsme ještě jednoho pejska, jenže už byl hodně starý, a tak nás bohužel nedávno opustil. Jinak nám už osmnáct let dělá společnost šedý papoušek Žako, u kterého jsme teprve před třemi roky zjistili, že je samička, protože začala snášet vajíčka. Staráme se také o kocoura Vlastíka, kterého kdysi v lese zachránil taťka, a chováme slepice.
Máš tolik zvířectva už odmalička?
Když jsme vyrůstali v bytě v pražských Vršovicích, chovali jsme jen papouška a křečky. Pejska jsme si nepořizovali, protože se s ním musí často chodit ven a zahradu jsme neměli. Mamka tehdy dobře věděla, že by veškeré venčení připadlo jen na ni a my bychom se s ním jen občas pomazlili. Mám to tak i teď, protože doma moc často nebývám.
Takže neřešíš ranní vstávání spojené s venčením?
Naštěstí už to ani není potřeba, protože máme zahradu. Hugo, který není zrovna velký spáč, dá vždycky ráno vědět, když chce pustit ven.
Milan se svým prvním pejskem Bojarem
Hugo je z útulku. Je to na jeho povaze poznat, že je třeba vděčnější?
Něco na tom bude, protože i když má ségra stejnou rasu, náš pejsek má úplně jinou povahu. Je takový nadšenec, že i kdyby přišel zloděj, Hugo by ho olízl a chtěl si s ním hrát. A co si budeme povídat, tohle není úplně ideální vlastnost psa, pokud ho chcete i kvůli bezpečí. :)
Čím tě nejvíc psí společník potěší?
Když mě rád vidí, vítá, má radost… a také, když je v klidu, pokud se mu zrovna nemůžu věnovat. To se pak uklidí do postele. Někomu tohle vadí, já s tím problém vůbec nemám. Do postele ke mně občas chodí i kocour, zrovna dneska se v půl třetí ráno dožadoval, abych ho pustil zpátky do domu. Rád se totiž toulá po nocích a pak mu nemá kdo otevřít. Je spíš samotář, takže když je doma, raději si zaleze do svého křesla vedle v pokoji, kde ho nikdo neruší.
Umí nějaké zajímavé kousky?
Jen takovou klasiku, jako jsou povely sedni, lehni, pac, stůj, k noze… Takže nic zvláštního. Nicméně momentálně obdivuji v našem muzikálu Tři oříšky pro Popelku fenečku Irenku, která hraje Tajtrlíka. Je až neskutečné, jak ji mají vychovanou a co se dokáže naučit. Jen už to představení umí natolik dobře, že se začíná jako správná herecká hvězda flákat, takže jí učí, ať jí to moc nestoupá do hlavy. :)
A z tvého Huga herecké hvězda nebude?
No, nevím, kdo by ho „drezuroval“. Měli jsme spolu už dvakrát focení do kalendáře, byl se mnou i na rozhovoru v Českém rozhlase, kde si ho vyžádali. Občas se takhle se mnou jde někam podívat, ale že by někde vyloženě hrál, to nejspíš nehrozí.
Přesto už svoje fanoušky má, že?
Ano, často pro něj dostávám nejrůznější pamlsky. Zrovna včera jsem zajásal, že mám v batohu něco k jídlu a potom mi došlo, že to je pro psa. :) A občas mi příznivci něco přinesou také pro ostatní zvířata.
Kromě pamlsků má určitě rád i hračky...
Hračky miluje, má jich spousty a jsou rozházené všude po baráku. Aktuálně má hodně v oblibě pískacího kohouta. Kromě toho také rád kouše větve, které upadnou z klece papouškovi.
Milan si užívá domácí pohody s kocourem Vlastíkem
Přiznej se, balil si někdy na zvířata holky?
Jestli jo, tak nevědomky. Na druhou stranu je pravda, že jim vždycky rád ukazuji naše slepice. Je to totiž taková atrakce a zároveň kuriozita, když bydlíme v Praze. Ale jestli je zrovna tohle pro holky přitažlivé, to nevím. :)
Dokázal bys žít s někým, kdo zvířata moc v lásce nemá?
Tak by se to naučil… Třeba ta naše jsou neškodná. Naštěstí jsem se snad ani nepotkal s člověkem, který by vyloženě zvířata neměl rád. Spíš je pravděpodobnější, že natrefíte na někoho, kdo má alergii.
A plánuješ do budoucna ještě rozšířit svou zvířecí smečku?
Nebráním se tomu, ale určitě bych dalšího zvířecího kamaráda pořizoval, až nastane období, kdy budu víc doma. Aby to bylo spravedlivé a mohl jsem se o něj pořádně starat. Zatím zvířata skutečně jen „využívám“ k mazlení. Je to závazek, ke kterému se člověk musí stavět zodpovědně, takže momentálně nejsem připravený na další „dítě“ do domácnosti.