Jak to vše začalo
Vše to začalo Američanem, který se jmenoval Alex Stein. Tento pán vlastnil whippeta jménem Ashley, který měl velký zájem o frisbee a skákal pro něj do výšek. A olala, tento muž byl zkušeným hráčem frisbee a jednoho dne, kdy hráli Dodgers a Reds utkání, se během přestávky Stein rozhodl hrát frisbee se svým psem. Diváci byli naprosto nadšení. Bohužel po tomto představení byl zatčen a pes se mezi davem ztratil. Ale nebojte, ti dva se zase sešli a Ashley si užíval frisbee až do svých třinácti let.
Startujeme
Prvním důležitým pravidlem je, že není kam spěchat! Se štěňátkem už vůbec ne. Ke složitějším trikům a sestavám se dostanete časem, jen je potřeba mnoho trpělivosti.
Prvním krokem je zaujmout štěně a vzbudit v něm zájem o jakoukoliv hračku. Motivace je velice důležitá a je základem všeho. Některé štěňátko má přirozený zájem o chytání a přinášení disku či hračky, u jiných jedinců je potřeba nabudit jejich motivaci. Nejpřirozenějším způsobem je nácvik hrou. Pokud je parťák málo motivovaný, snažte se ho zaujmou a nabudit, aby vám hračku chtěl přinést. Jednoduše musíte být zajímavější než vjemy okolo, aby vám štěně hračku doneslo.
Pokud trváte na frisbee, vhodné jsou měkčí typy, například látkové nebo gumové. Tahejte disk po zemi, uhýbejte a započněte hru. Není cílem pejskovi disk nikdy nedat, ale nechat ho jej také ulovit, aby měl radost a byl spokojený. Poté se s ním přetahujte za odměnu.
Nejenom, že učíte pejska nenuceně aport s hračkou, ale také si tím utváříte vzájemný vztah, který je postavený na důvěře a zábavě. A o tom dogfrisbee je!
Druhým krokem je posunout aportování zase o level výše. Zkuste hrát na honěnou, pes disk uloví a vy začněte utíkat. Cílem je, aby zvíře disk drželo a utíkalo za vámi. Jakmile váš pejsek disk dohoní, přetahujte se s ním a poté zase utíkejte, aby vás následoval.
Opačnou hrou je naklonit se k psovi, případně krok proti němu, a jakmile couvne, dát mu disk a přetahovat se s ním. Tyto dva cviky můžete libovolně kombinovat.
Třetím krokem a v tomto článku i posledním je pouštění. Asi nejjednodušším způsobem, jak psa naučit „drž a pusť", je mít dvě hračky. S jednou si s ním hrajte a jakmile uznáte za vhodné, přestaňte se přetahovat. Poté upozorněte na druhou hračku a snažte se zvíře zaujmou tak, že pustí tu první. Zájem můžete navodit popotahováním hračky po zemi. Jakmile zvládne pouštět jednu a chytit druhou, začněte přidávat povel „drž a pusť".
Pár rad na konec
Každé zvíře je jiné. Proto je potřeba ke každému individuálně přistupovat. Nebuďte demotivovaní, pokud vám hned od začátku nenese aport nebo vám utíká. Snažte se ovládat vy hru, nikoliv to, aby pes ovládal vás. Nikdy mu disk nebo hračku nevnucujte, zadělávali byste si na problém.
Mnoho štěňátek má rádo hru „vezmu si hračku a uteču“. Nehrajte ji s ním. Začněte mu utíkat, aby bylo nuceno vás následovat viz druhý krok.
Už od začátku je vhodné si určit pravidla. Start a konec hry. Určete si dva povely, kterými postupně budete nacvičovat start hry a konec hry, kdy se pes musí smířit s tím, že je konec a jde se odpočívat, procházet, jíst, pít či spát.
Důležité je v nejlepším přestat. To platí jak u štěněte, tak u starších psů. Každá hra musí být zakončena úspěchem a pozitivně!
Není cílem psa umořit dlouhým hraním, věřte pravidlu „méně je někdy více“.
Uff, to bude práce! A to jsme jenom na začátku... Ale věříme, že to zvládnete a postupně budete pokračovat v tomto úžasném sportu! Tlapku na to!
Platební metody
